Aneurysma: co to je, příznaky, diagnostika a léčba

Aneuryzma je jednou z nejstarších chorob, jaké kdy člověk zaznamenal. Podle historika medicíny Henryho Sigerista s ní již staří Egypťané léčili magickými nebo náboženskými praktikami, ačkoli nikdy nevymysleli konkrétní termín, který by ji identifikoval.

Egyptskou léčbu můžeme spojovat s patologií díky jejímu přesnému popisu v Ebersově papyru (z doby kolem roku 1550 př. n. l.), kde se hovoří o cévní lézi, kterou je třeba léčit pomocí železného nástroje, který se předtím předával přes oheň.

Na první ošetření si však musíme počkat na řeckého chirurga Antilla (narozeného a žijícího ve 2. století našeho letopočtu).

ROZHLAS ZÁCHRANÁŘŮ PO CELÉM SVĚTĚ? JE TO RADIOEMS: NAVŠTIVTE JEHO STÁNEK NA NOUZOVÉM EXPO

Trvalá patologická dilatace, aneuryzma se projevuje jako vyboulení stěny, které – ve většině případů – postihuje tepny

Cévní stěna postižená aneuryzmatem je oslabena natolik, že vyboulení může usnadnit prasknutí a vydatné krvácení.

Mezi nejnebezpečnější aneuryzmata patří ta, která postihují tepny mozku, hlavní příčinu mrtvice, nebo aortu, která mohou během několika minut způsobit smrtelné krvácení.

Je také důležité vědět, že i když aneuryzma nepraskne, stále může bránit správnému krevnímu oběhu a podporovat tvorbu krevních sraženin nebo trombů.

Co je to aneuryzma a jak ho poznat?

Aneuryzma je everze (nebo dilatace) postihující stěnu krevní cévy, obvykle tepny; vzniká v důsledku oslabení způsobeného traumatem nebo patologickou změnou.

Aneuryzmata jsou často způsobena chronickým zvýšením arteriálního tlaku, ale za jejich vznik mohou i všechny ostatní patologie nebo traumatické příhody schopné vyvolat oslabení arteriální stěny.

Některá aneuryzmata aorty lze připsat dědičným patologiím, jako je Marfanův syndrom, změna pojivových tkání, které jsou takto oslabené, ale jednou z příčin je také věk, protože s postupem času se stěny cév stávají méně elastickými a náchylnějšími. k dilataci.

Pokud jde o aneuryzmata arteriální povahy (nejčastější), objevují se jako kontinuální pulzující dilatace cévy, často spojená s degenerativními etiologiemi, jako je arterioskleróza nebo zánětlivé procesy v důsledku infekčních a/nebo cévních onemocnění.

Formy postihující především mozkové tepny jsou často determinovány vrozenou nebo dědičnou slabostí tepenné stěny (způsobenou drobným vývojem cévní stěny).

Příznaky spojené s tímto stavem jsou bohužel zvláště řídké a nespecifické a neumožňují rychlou diagnózu, ke které často dochází náhodně, když je pacient kontrolován na jiné poruchy.

U nejnešťastnějších jedinců je diagnóza stanovena současně s nejzávažnější komplikací aneuryzmatu, a to jeho rupturou.

Pacienti, kteří jsou k tomuto riziku náchylnější, z dědičných příčin nebo větší náchylnosti k aneuryzmatům, by měli pravidelně docházet na kontroly a přijímat tak potřebná preventivní opatření.

NOSÍTKA, PLICNÍ VENTILÁTORY, EVAKUAČNÍ KŘESLA: PRODUKTY SPENCER NA DVOJITÉ BUDCE NA NOUZOVÉM EXPO

Aneurysma: příčiny

Nejčastějšími příčinami vzniku aneuryzmatu jsou ateroskleróza a hypertenze, ale existuje mnoho dalších faktorů odpovědných za oslabení cévní stěny, které mohou potenciálně přispět ke vzniku patologie.

Mezi nejdůležitější rizikové faktory patří:

  • fibromuskulární dysplazie
  • obezita
  • cukrovka
  • věk nad 60 let (častěji u mužů)
  • alkoholismus
  • hypercholesterolémie
  • kouření
  • chronická obstrukční plicní nemoc

Hlavní příčiny vzniku aneuryzmatu jsou:

Vrozená slabost svalové tonaky arteriální stěny včetně:

  • zničení elastické nebo svalové složky střední tonaky
  • genetická predispozice
  • produkce modifikovaného kolagenu, neschopnost snášet tlak nebo degenerativní poškození (Marfanův syndrom)
  • změněná rovnováha mezi metaloproteázami – tj. molekulami schopnými degradovat složky extracelulární matrix (kolagen, elastin, proteoglykany, laminin aj.) – a jejich inhibitory.
  • Trauma cévy (zavedení protézy, poranění hrudníku, poinfarktové tržné rány atd.).
  • Cévní onemocnění, jako je ateroskleróza, vaskulitida, syfilis nebo jiné infekce.
  • Infekční onemocnění, jako je syfilis v pokročilém stadiu (typicky třetí), tuberkulóza, která může vést k Rasmussenovu aneuryzmatu a infekce v mozku, které způsobují infekční intrakraniální aneuryzma.

Druhy aneuryzmatu

Různé typy aneuryzmat lze klasifikovat podle místa, kde je patologie lokalizována, a podle krevní cévy postižené vyboulením a oslabením.

Aneuryzma se tedy může objevit:

  • V srdci: postihuje aortu, hlavní tepnu (aneuryzma hrudní nebo břišní aorty), a zahrnuje tedy velkou krevní cévu, která vede arteriální krev bohatou na kyslík ze srdce do periferních cév.
  • V mozku: postihuje mozkové tepny (cerebrální aneuryzma) a spočívá v ohraničené dilataci intrakraniální tepny (nebo žíly)
  • V tepnách končetin, postihující nohu v úrovni kolena (aneuryzma popliteální tepny)
  • Ve viscerálních tepnách, postihující střevo (aneuryzma mezenterické tepny) nebo slezinu (aneuryzma slezinné tepny).

Pokud jde o anatomicko-patologickou klasifikaci, rozlišujeme:

  • Pravé aneuryzma: charakterizované ztenčením elastické laminy střední tonaky, která tvoří stěnu cévy a která může být kvalitativně nebo kvantitativně změněna.
  • Složené aneuryzma: sestává ze skutečného aneuryzmatu, které časem protrhne adventicii, tj. nejvzdálenější část stěny cévy
  • Falešné aneuryzma: všechny krční mandle jsou prasklé a stěna aneuryzmatu je tvořena okolní tkání.

Na základě tvaru se rozlišuje:

  • Sacciformní aneuryzmata: zahrnují krátké úseky (5-20 cm), na části obvodu, často obsazené tromby.
  • Lodní aneuryzmata: zahrnují krátké dráhy po celém obvodu.
  • Fusiformní aneuryzmata: postihují dlouhé úseky (až 20 cm) a vznikají po progresivní, ale postupné dilataci celého obvodu cévy.
  • Cylindrická aneuryzmata: postihují dlouhé úseky, celý obvod cévy.

KARDIOPROTEKCE A KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE? NAVŠTIVTE STÁNEK EMD112 V NOUZOVÉM EXPO NYNÍ A ZÍSKEJTE VÍCE

Příznaky se liší v závislosti na místě, kde se patologie nachází:

A) Mozkové aneuryzma: příznaky se mohou objevit, pokud výduť tlačí na encefalickou strukturu

B) Intaktní: v případě intaktního aneuryzmatu se mohou vyskytnout příznaky jako např

  • únava
  • obtížnost vnímání
  • ztráta rovnováhy
  • afázie
  • dvojité vidění

C) Ruptura: v případě prasknutí cévy se mohou objevit typické příznaky subarachnoidálního krvácení

  • silná bolest hlavy
  • slepota
  • diplopie
  • krk bolest nebo ztuhlost
  • bolest nad nebo za očima

D) Aneuryzma břišní aorty (obvykle asymptomatické):

Intaktní může ve vzácných případech způsobit

  • bolest v zádech
  • ischémie dolních končetin

Prasknutí:

  • ruptura se projevuje těžkým hypovolemickým šokem, který může rychle vést ke smrti.

Aneuryzma renální tepny:

Intaktní (usnadňuje tvorbu sraženin, které částečně nebo úplně ucpou samotnou tepnu):

  • arteriální hypertenze
  • bolest v boku
  • hematurie
  • nevolnost
  • zvracení
  • akutní selhání ledvin (těžké případy)

Prasknutí:

  • ruptura se projevuje těžkým hypovolemickým šokem, který může vést až k infarktu ledviny

Jak se aneuryzma diagnostikuje?

Aneuryzma nemůže být diagnostikováno předem, pokud člověk neprochází pravidelnými kontrolami (zejména v případech, které jsou náchylnější k možnosti výskytu onemocnění), nebo pokud není náhodně objevena viditelná boule, kterou lze přičíst patologii.

Kromě objektivního vyšetření a anamnézy zaměřené na vyhledávání rizikových faktorů jsou užitečné diagnostické testy v průběhu klinického průběhu

  • transezofageální nebo břišní ultrazvuk: umožňuje vizualizaci aneuryzmatu a identifikaci možné přítomnosti trombózy. Umožňuje také ověřit vývoj aneuryzmatu a ověřit, zda může vést ke komplikacím.
  • RTG břicha a hrudníku (aneuryzma aorty): zvýrazní velký stín v úrovni léze a možnou kompresi přilehlých struktur.
  • elektrokardiogram (v případě postižení aorty)
  • magnetická rezonanční angiografie (angio-RM): zvýrazní cévní okrsek na určitých místech
  • počítačová axiální tomografická angiografie (angio-CT, s kontrastní látkou): poskytuje informace o rozsahu aneuryzmatu, možnosti ruptury a možné přítomnosti trombů, které brání nebo brání normálnímu krevnímu oběhu.

Riziko ruptury lze posoudit na základě velikosti, vypočítané pomocí ultrazvukových zobrazovacích technik.

Aneuryzma: nejúčinnější léčba

Léčba závisí především na typu, velikosti a umístění aneuryzmatu.

Medikamentózní terapie zpočátku spočívá ve snížení hodnot krevního tlaku podáváním vazodilatancií nebo betablokátorů.

Pokud je aneuryzma malé a bez příznaků, může lékař doporučit pravidelné kontroly, pro ověření vývoje a zhodnocení případného včasného chirurgického postupu.

VÝZNAM VÝCVIKU ZÁCHRANY: NAVŠTIVTE ZÁCHRANNÝ STÁNEK SQUICCIARINI A ZJISTĚTE, JAK SE PŘIPRAVIT NA NOUZI

Pokud je nutná operace, lze použít několik technik:

  • tradiční oprava (otevřená): aneuryzma v přístupné oblasti, např. v břiše, může být chirurgicky odstraněno a céva opravena nebo nahrazena umělým štěpem. Prognóza je obvykle vynikající;
  • extravaskulární chirurgický přístup (clipping): umožňuje chirurgický zákrok na vaku aneuryzmatu k jeho vyloučení z oběhu;
  • endovaskulární technika (endovaskulární embolizace): mikrokatétr (velmi tenká hadička procházející krevními cévami) se používá k dosažení místa aneuryzmatu za účelem zavedení stentu. Zákrok nastartuje koagulační reakci (samotrombizaci), která posílí změněnou cévní stěnu. Tento přístup je považován za nejbezpečnější, zejména v případě mozkového aneuryzmatu.

Aneuryzma: jak mu předcházet a účinky na každodenní život

Aneuryzma je u postižených jedinců velmi obtížně identifikovatelná patologie a často se tento okamžik shoduje s prasknutím postižené cévy a přijetím do nemocnice.

Aby se zabránilo vzniku aneuryzmatu, je dobré provádět cílené periodické kontroly, zejména u těch subjektů, které jsou náchylnější ke vzniku této patologie z vrozených důvodů nebo z důvodu traumatu.

Je třeba také pamatovat na to, že mezi ohrožené patří také obézní subjekty nebo kuřáci, a proto se důrazně doporučují pravidelné kontroly.

Přečtěte si také

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Aneuryzma břišní aorty: Epidemiologie a diagnostika

Aneuryzma břišní aorty: Jak to vypadá a jak to léčit

Mozkové aneuryzma: co to je a jak s ním zacházet

Prasklé aneuryzmata: Co jsou zač, jak je léčit

Přednemocniční ultrazvukové hodnocení v naléhavých případech

Nepoškozená mozková aneuryzma: Jak je diagnostikovat, jak je léčit

Prasklá mozková aneuryzma, prudká bolest hlavy mezi nejčastější příznaky

Otřes mozku: Co to je, příčiny a příznaky

Ventrikulární aneuryzma: Jak ho rozpoznat?

Ischémie: Co to je a proč způsobuje mrtvici

Jak se mrtvice projevuje? Známky, na které si dát pozor

Léčba urgentní mozkové příhody: Změna pokynů? Zajímavá studie v The Lancet

Benediktův syndrom: Příčiny, příznaky, diagnostika a léčba této mrtvice

Co je to pozitivní Cincinnati přednemocniční škála mrtvice (CPSS)?

Syndrom cizího přízvuku (FAS): Důsledky mrtvice nebo těžkého traumatu hlavy

Pacient s akutní mrtvicí: cerebrovaskulární hodnocení

Základní hodnocení dýchacích cest: Přehled

Nouzové řízení mrtvice: Zásah na pacientovi

Nouzové stavy související s mrtvicí: Rychlý průvodce

Zdroj

Bianche Pagina

Mohlo by se Vám také líbit