Komplikace jaterní cirhózy: co to je?

Cirhóza jater obvykle nevykazuje žádné zjevné známky a může být několik let asymptomatická. Jak proces fibrózy postupuje, onemocnění může vést k řadě komplikací. Tyto jsou

Hlavní komplikace jaterní cirhózy jsou:

  • trávicí krvácení v důsledku prasklých žilních dilatací (varixů) jícnu nebo žaludku nebo difuzní krvácení ze žaludeční výstelky (městnavá gastropatie);
  • hromadění tekutin v těle (zadržování vody a solného roztoku), lokalizované především v dolních končetinách (edém kotníku) a uvnitř břicha (ascites);
  • jaterní encefalopatie (která v různé míře může přejít do jaterního kómatu).
  • rakovina (hepatokarcinom) jater.

Trávicí krvácení se projevuje tím zvracení jasně červené nebo tmavé krve („coffee break“) a častěji výronem černě zbarvené stolice (melena).

Důležitou spolupůsobící příčinou při spouštění trávicího krvácení je užívání protizánětlivých léků (aspirin, antirevmatika), které by proto mělo být zakázáno u pacientů s cirhózou jater.

Jaterní encefalopatie se v raných stádiích projevuje změnami chování (noční nespavost a denní ospalost, lehká podrážděnost, změny v rukopisu, neschopnost provádět jednoduchá gesta nebo iracionální chování) a zvláštní třes rukou s širokým třesem (mápavý třes ').

Znak používaný bývalými lékaři je česnekový zápach dechu (foetor hepaticus)

Progrese jaterní encefalopatie pak může vést k hluboké ospalosti, stavům velkého rozrušení a nakonec k neupravitelnému kómatu.

Téměř ve všech případech je nutná urgentní hospitalizace, pokud se vyskytne jedna nebo více z těchto komplikací.

Při trávicím krvácení je vstup nutný vždy.

Přijetí je také nutné při prvním výskytu ascitu, aby bylo možné provést přesnou diagnózu a vyhodnocení pro případné zařazení na čekací listinu na transplantaci jater, pokud je jaterní selhání považováno za závažné.

Je zřejmé, že i krátká hospitalizace (denní stacionář) je užitečná v případech ascitu, který špatně reaguje na terapii.

Konečně je důležité při prvním výskytu předzvěstných příznaků encefalopatie se obrátit na specializované centrum, aby bylo možné posoudit potřebu hospitalizace.

Trávicí krvácení u pacientů s jaterní cirhózou

Mezi možnými komplikacemi jaterní cirhózy je trávicí krvácení (ED) nepochybně nejdramatičtější událostí, a to jak kvůli akutnímu způsobu, jakým se projevuje, tak kvůli tomu, že každá epizoda je potenciálně zatížena diskrétní úmrtností.

Klíčovou událostí při stanovení hlavních komplikací jaterní cirhózy je rozvoj tzv. portální hypertenze, tedy nadměrně vysokého tlaku v portální žíle.

Když portální hypertenze v průběhu onemocnění dosáhne a překročí určitou úroveň (12 mmHg), existuje vážná možnost náhlé epizody trávicího krvácení v důsledku ruptury jícnových nebo žaludečních varixů (rozšíření žil jícnu nebo dna žaludku) nebo městnavá gastropatie (nasávání žaludeční stěny).

Hemoragická příhoda se může projevit hematemezou (hematické zvracení) a/nebo melénou (emise tmavé, „kopovité“ stolice v důsledku přítomnosti natrávené krve), nebo může být silně podezřelá, když více či méně akutní anémie u cirhotického pacienta.

V Itálii (údaje ISTAT z roku 2014) stále zemře na komplikace jaterní cirhózy přibližně 21,000 XNUMX pacientů ročně.

Z toho asi pětina (tři tisíce pacientů) umírá v důsledku epizody krvácení do zažívacího traktu.

Díky nedávným terapeutickým pokrokům bylo v posledních letech dosaženo významného snížení mortality na epizodu krvácení. Úmrtnost se aktuálně pohybuje kolem 20-25 % během šesti týdnů (8 % během prvních 24 hodin).

Během pěti let po diagnóze cirhózy se u 40 % pacientů vyvinou varixy, ale pouze u jedné třetiny z nich dojde během života k epizodě trávicího krvácení.

Příčiny trávicího krvácení u pacientů s cirhózou jsou v 60-70 % případů způsobeny rupturou jícnového varixu, ve 20 % městnavou gastropatií, v 5 % rupturou žaludečního varixu a v 5-10 % jinými příčiny (zejména žaludeční nebo dvanáctníkové vředy).

Celkově tedy portální hypertenze způsobuje více než 90 % trávicích krvácení u pacientů s cirhózou.

V současnosti se u pacientů s výraznou portální hypertenzí používají k prevenci krvácení do trávicího traktu dvě kategorie léků, které působí snížením tlaku v portální žíle: betablokátory nebo alternativně nitroderiváty.

Oba léky užívané denně se ukázaly jako účinné a snižují riziko hemoragické příhody o 20–30 %.

Samotný fakt, že jen zlomek pacientů s více či méně velkými varixy má dříve či později hemoragickou epizodu, objasňuje, proč neexistuje indikace pro sklerotizační terapii nebo chirurgické zkraty v prevenci první epizody krvácení do trávicího traktu.

Z terapeutického hlediska si dramatičnost a nemožnost predikce trvání a rozsahu trávicího krvácení vždy vynucuje hospitalizaci pacienta, protože domácí léčba není absolutně proveditelná.

Primární biliární cirhóza

Primární biliární cirhóza je chronické onemocnění postihující malé žlučovody (ti, které transportují žluč z jater do žlučníku a střeva), které postihuje většinou ženy středního věku ve věku 40 až 60 let.

Jde o autoimunitní onemocnění, při kterém lymfocyty, což jsou buňky zodpovědné za obranu těla před infekcí, omylem napadají buňky žlučových cest a způsobují jejich progresivní zánět a zjizvení.

U některých pacientů se nemoc rozvine do cirhózy, kdy se zánět vývodů rozšíří do jater, což vede k zjizvení orgánu a trvalému poškození.

Mechanismus vzniku onemocnění není dosud jasně znám.

Pravděpodobně v důsledku genetické vady působí T lymfocyty, které by měly pouze bránit organismus před infekcemi, proti buňkám žlučových cest, jako by to byly cizí elementy organismu a spouštějí chronický zánětlivý proces, který v různém procentu případů vede k cirhóze.

V raném stádiu se onemocnění neprojevuje, ale s postupem zánětlivého procesu se objevují charakteristické příznaky jako svědění, únava, průjem s mastnou stolicí, sucho v ústech, žloutenka, otoky nohou a kotníků, ascites.

V pokročilejších stadiích jsou tukové depozity (lipidy) v kůži, kolem očí a pod víčky (xantelazmata), v rukou a nohou, na loktech a kolenou (xantomy) a dále pak bakteriální infekce, selhání jater, cirhóza, portální hypertenze, jícnové varixy s krvácením, malnutrice, osteoporóza, rakovina jater, rakovina tlustého střeva.

Diagnostika se provádí provedením následujících testů: krevní testy na jaterní funkce, alkalickou fosfatázu, gamaGT a na specifické protilátky (antimitochondriální protilátky – AMA a některé podtypy antinukleárních protilátek – ANA).

Dále ultrazvuk břicha, MRI, CT břicha, biopsie jater, pro laboratorní hodnocení stavu buněk a tkání.

V současnosti je jedinou terapií uznávanou jako aktivní kyselina ursodesoxycholová.

Jiná léčiva se používají s imunosupresivní aktivitou (kortizon, cyklosporin, metotrexát), jiná s antifibrotickými vlastnostmi (kolchicin) v kombinaci s různými způsoby léčby ke zmírnění příznaků, zejména svědění, způsobeného ukládáním žlučových solí v kůži (cholestyramin) a dietní doplnění vitaminu D, aby se zabránilo snížení minerální hustoty kostí v důsledku onemocnění jater.

V pokročilejších stádiích onemocnění je nutná transplantace jater.

Hepatokarcinom

Nejzávažnější a pozdní komplikací cirhózy je hepatokarcinom. Obvykle vzniká 20-30 let po virovém onemocnění, abúzu alkoholu nebo metabolických změnách (steatohepatitida).

Hepatokarcinom tvoří asi 2 procenta všech typů nádorů.

Jeho incidence na evropské úrovni je 7 případů na 100,000 2 obyvatel za rok u mužů a 100,000 případy na XNUMX XNUMX u žen.

Prevence tohoto nádoru se dosahuje snížením expozice rizikovým faktorům onemocnění (hepatitida B, C, biliární cirhóza, alkohol a metabolické změny).

Obecně má tento nádor pomalou rychlost růstu a ve většině případů se vyskytuje v pokročilém stádiu.

Malé nádory často nevykazují žádné příznaky a jsou obvykle detekovány v rámci screeningových programů nebo náhodně během zobrazovacích vyšetření prováděných pro jiné účely.

Větší formy se projevují příznaky, jako je bolest v pravém horním kvadrantu břicha, přítomnost hmatné hmoty s úbytkem hmotnosti často spojený s horečkou, ascitem a žloutenkou.

V pokročilejších stadiích se vyskytuje také splenomegalie, krvácení z jícnových varixů nebo gastropatie a encefalopatie.

Z diagnostického hlediska a ve stagingu nádoru hraje ústřední roli ultrazvuk jater, CT s kontrastní látkou, MRI a nakonec jaterní biopsie.

Co se týče léčby, tato má multidisciplinární přístup a závisí na stadiu nádoru, stupni jaterního postižení a celkovém stavu pacienta.

Na základě těchto parametrů je zvolena nejvhodnější léčba, jako je chirurgická léčba, lokoregionální terapie (transkutánní ultrazvuk nebo laparoskopická termoablace), chemoembolizace pomocí radiologie a nakonec transplantace jater.

Pokud je onemocnění v pokročilém stadiu, léčbou, která může významně prodloužit přežití pacienta, je systémová terapie sorafenibem.

Nealkoholická steatohepatitida cirhóza

Nealkoholická steatohepatitida je onemocnění jater charakterizované procesy zánětu, zjizvení a odumíráním tkání v důsledku metabolické dysfunkce a nadměrné přítomnosti tuku v jejích buňkách, nikoli v důsledku konzumace alkoholu.

Tuk se může hromadit ve vnitřních orgánech (viscerální tuk) a je zvláště nebezpečný pro zdraví.

Pokud jsou triglyceridy přítomny ve více než 5 procentech jaterních buněk, hovoříme o jaterní steatóze (ztučnění jater).

U malého procenta jedinců se tento stav vyvine v nealkoholickou steatohepatitidu, která s sebou nese vysoké riziko progrese do závažných jaterních onemocnění, jako je fibróza a karcinom jater.

Tento stav postihuje nejméně 25 % Italů (každý čtvrtý má ztučnělá játra) a toto procento se zvyšuje s věkem a zvláště se zvyšuje u lidí s nadváhou a diabetiků, přičemž u obézních lidí dosahuje 50 % (jeden ze dvou).

Touto nemocí mohou být postiženi i lidé s normální hmotností, stejně jako děti.

Ve skutečnosti se odhaduje, že v roce 2030 bude mít asi 30 % Italů ztučnělá játra.

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Novorozenecká hepatitida: příznaky, diagnostika a léčba

Cerebrální intoxikace: jaterní nebo porto-systémová encefalopatie

Co je Hashimotova encefalopatie?

Bilirubinová encefalopatie (kernikterus): novorozenecká žloutenka s infiltrací bilirubinu do mozku

Hepatitida A: Co to je a jak se přenáší

Hepatitida B: Příznaky a léčba

Hepatitida C: Příčiny, příznaky a léčba

Hepatitida D (delta): Příznaky, diagnostika, léčba

Hepatitida E: Co to je a jak dochází k infekci

Hepatitida u dětí, zde je to, co říká italský národní institut zdraví

Akutní hepatitida u dětí, Maggiore (Bambino Gesù): „Žloutenka a probuzení“

Nobelova cena za medicínu vědcům, kteří objevili virus hepatitidy C.

Steatóza jater: co to je a jak tomu zabránit

Akutní hepatitida a poranění ledvin v důsledku spotřeby energetického nápoje: kazuistika

Různé typy hepatitidy: Prevence a léčba

Hepatitida C: Příčiny, příznaky a léčba

Zdroj:

Pagine Mediche

Mohlo by se Vám také líbit