Tinnitus: příčiny a testy pro diagnostiku

Tinnitus je zvláště častá porucha postihující 10–15 % dospělých; je charakterizován stálým nebo přerušovaným hlukem v uchu

Co to způsobuje a jak to léčit?

Příznaky tinnitu

Hluk v uchu, který může být také zvonění, bzučení, dunění nebo pískání a v některých případech je spojen s bolestmi hlavy, úzkostí, poruchami spánku a koncentrace, může být slabý nebo intenzivní.

Ve většině případů je tinnitus subjektivní, tj. pouze pociťovaný pacientem.

Ve velmi malém procentu případů se však může jednat o objektivní hluk, tedy jej mohou slyšet i osoby blízké pacientovi; v tomto případě lze příčinu připsat strukturám přiléhajícím k uchu.

Jaké jsou příčiny tinnitu?

Tinnitus může vzniknout z různých příčin. Podle původu se dělí na neurální nebo primární, kdy je zvuk generován v některé ze stanic sluchové dráhy, a na somatický nebo sekundární, kdy je způsoben přilehlou tělesnou strukturou, například když pulsuje. , cévního původu.

Mezi její příčiny můžeme uvést:

  • hlava a krk trauma;
  • ušní mazová zátka;
  • glomus nádory;
  • náhlá hluchota (často způsobená vaskulárními nebo virovými příčinami);
  • vychýlení čelistí a čelistí;
  • poškození sluchového systému v důsledku intenzivního a častého hluku;
  • benigní nádory sluchového nervu (akustický neurinom);
  • zánět ucha, nosu a vedlejších nosních dutin;
  • Ménièrův syndrom (v tomto případě akumulace tekutiny v uchu způsobuje intermitentní tinnitus).

Tinnitus: jak se diagnostikuje?

Zásadní je otolaryngologické vyšetření: protože příčiny tinnitu jsou různé a rozmanité, je pro identifikaci správné příčiny problému nezbytná konkrétní diagnóza referenčního specialisty a správná diagnóza určí terapii.

Během vyšetření, v první fázi anamnézy, specialista shromažďuje osobní informace a klinickou anamnézu pacienta a vyšetřuje charakteristiky hlášeného tinnitu.

Poté se provede objektivní vyšetření a díky otoskopii se prozkoumá zevní zvukovod a bubínek.

Do této fáze patří také hodnocení nosních cest, nosohltanu (kde se nachází Eustachova trubice zajišťující ventilaci středního ucha), úst a temporomandibulárního kloubu.

Konečně, v některých případech může být nezbytné provedení specifických audiometrických testů pro vyšetření jak pacientovy sluchové funkce, tak charakteristik samotného tinnitu.

Nakonec magnetická rezonance (MRI) může objasnit, zda je tinnitus spojen s jinou základní patologií.

Jak se tinnitus léčí?

Pokud jde o léčbu, pokud je tinnitus způsoben mazovou zátkou, stačí její odstranění k vyléčení poruchy.

Pokud je naopak tinnitus známkou jiných základních poruch, jako je otoskleróza, lze nemoc vyléčit, případně chirurgicky.

Pokud je tinnitus spojen s náhlou hluchotou, je nezbytné zasáhnout steroidní terapií do 72 hodin od nástupu příznaků.

Pokud dojde k částečné ztrátě sluchu (ztráta sluchu), lze použít moderní sluchadla.

Ve většině případů se však tinnitus jeví jako benigní symptom, ale pacienta je nutné správně identifikovat a uklidnit; jakmile byly vyloučeny možné základní příčiny, mohou být implementovány terapeutické strategie zaměřené na zmírnění poruchy.

Přečtěte si také:

Dostupnost tísňových volání: Implementace systému NG112 pro neslyšící a nedoslýchavé lidi

112 SORDI: Italský nouzový komunikační portál pro neslyšící

Zdroj:

Humanitas

Mohlo by se Vám také líbit