Opičí neštovice: geneze, příznaky, diagnostika a léčba

Poxvirus, vzácné onemocnění, je způsoben virem opičích neštovic, který je strukturálně příbuzný viru lidských neštovic a způsobuje podobné, ale obvykle mírnější onemocnění.

Monkeypox, stejně jako virus opičích neštovic, je členem skupiny Orthopoxvirus

Navzdory svému názvu nejsou subhumánní primáti rezervoárem viru.

Přestože je nádrž neznámá, hlavními kandidáty jsou drobní hlodavci (např. veverky) v afrických deštných pralesích, hlavně v západní a střední Africe.

Lidská onemocnění se v Africe vyskytují sporadicky a v příležitostných propuknutích.

Většina hlášených případů se vyskytla v Demokratické republice Kongo.

Od roku 2016 byly potvrzené případy hlášeny také v Sierra Leone, Libérii, Středoafrické republice, Konžské republice a Nigérie, která v poslední době utrpěla největší epidemii.

Předpokládá se, že nedávné dvacetinásobné zvýšení incidence je způsobeno ukončením očkování proti neštovicím v roce 20; lidé, kteří byli očkováni proti neštovicím, dokonce i před více než 1980 lety, mají snížené riziko infekce opičími neštovicemi.

Případy opičích neštovic také přibývají v Africe, protože lidé stále více pronikají do prostředí zvířat přenášejících virus

Ve Spojených státech došlo k propuknutí opičích neštovic v roce 2003, kdy infikovaní hlodavci z Afriky, dovážení jako domácí mazlíčci, rozšířili virus na domácí prérijní psy, kteří později infikovali lidské subjekty na Středozápadě.

Epidemie zahrnovala 35 potvrzených, 13 pravděpodobných a 22 podezřelých případů v šesti státech, ale nedošlo k žádnému úmrtí.

Opičí neštovice se pravděpodobně přenášejí ze zvířat prostřednictvím tělních tekutin, včetně kapiček slin nebo dýchacích cest nebo kontaktu s exsudátem z rány.

Přenos z člověka na člověka je dosti neúčinný a předpokládá se, že k němu dochází hlavně velkými respiračními kapénkami při dlouhodobém kontaktu tváří v tvář.

Celková míra sekundární infekce po kontaktu se známým lidským zdrojem je 3 % a až 50 % z nich bylo hlášeno u jedinců žijících s osobou nakaženou opičími neštovicemi nebo s ní v těsném kontaktu (1).

Nebyly zdokumentovány žádné případy přenosu v nemocničním prostředí.

Většinu pacientů tvoří děti.

V Africe se úmrtnost pohybuje mezi 4 a 22 %.

Klinicky jsou opičí neštovice podobné lidským neštovicím; kožní léze však obvykle nabývají shlukové konfigurace a lymfadenopatie se vyskytuje u opičích neštovic, ale nikoli u lidských neštovic.

Sekundární bakteriální infekce se mohou vyvinout v kůži a plicích.

Klinické odlišení opičích neštovic od klasických neštovic a planých neštovic (herpes virus, nikoli poxvirus) může být obtížné.

Diagnostika opičích neštovic je založena na kultivačních testech, PCR (Polymerázová řetězová reakce), imunohistochemii nebo elektronové mikroskopii v závislosti na dostupnosti testů.

Neexistuje žádná osvědčená a bezpečná léčba infekce virem opičích neštovic (opičí neštovice)

Léčba opičích neštovic je podpůrná. Mezi potenciálně užitečné léky patří

  • Antivirový lék tecovirimat (FDA [US Food and Drug Administration] schválený pro léčbu neštovic)
  • Antivirová léčiva cidofovir nebo brincidofovir (CMX001)
  • Všechny tyto léky jsou účinné proti opičím neštovicím in vitro a na experimentálních modelech.

Žádný z těchto léků však nebyl studován ani používán v endemických oblastech k léčbě opičích neštovic.

Odkaz

Nolen LD, Osadebe L, Katomba J a kol: Rozšířený přenos z člověka na člověka během vypuknutí opičích neštovic v Demokratické republice Kongo. Emerg Infect Dis 22(6):1014-1021, 2016. doi: 10.3201/eid2206.150579

Prevence

Nová vakcína proti neštovicím JYNNEOS byla v roce 2019 licencována Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro prevenci jak opičích neštovic, tak neštovic na základě údajů o imunogenicitě a účinnosti ze studií na zvířatech.

Poradní výbor pro imunizační postupy (ACIP) v současné době vyhodnocuje vakcínu JYNNEOS pro ochranu osob ohrožených pracovní expozicí orthopoxvirům.

JYNNEOS není veřejně dostupný.

Minulé údaje z Afriky naznačují, že vakcína proti pravým neštovicím je nejméně z 85 % účinná v prevenci proti opičím neštovicím, protože virus opice je blízce příbuzný viru, který způsobuje pravé neštovice.

Pro další informace:

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Opičí neštovice

CDC: Pokyny k očkování proti opičím neštovicím a neštovicím

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

HIV se vyvíjí „do mírnější formy“

Léčba planých neštovic u dětí: Co vědět a jak jednat

Virus opičích neštovic: původ, příznaky, léčba a prevence opičích neštovic

Zdroj:

MSD

Mohlo by se Vám také líbit