Benigní paroxysmální polohové vertigo nebo kanalitiáza: co to je a co to způsobuje

Kanalitiáza popř Benigní paroxysmální polohové vertigo je jednou z nejčastějších příčin vertigo v běžné populaci v důsledku změny funkce rovnovážného orgánu umístěného ve vnitřním uchu

Postižený má iluzorní pocit, že se jeho okolí pohybuje ve směru otáčení, jako na kolotoči, ve vztahu ke konkrétním pohybům hlavy.

Vertigo se může objevit například při ležení nebo změně polohy v posteli nebo při pohledu nahoru, abyste dosáhli na nějaký předmět.

Vnitřní ucho obsahuje orgán sluchu zvaný kochlea a orgán rovnováhy zvaný labyrint.

Labyrint se skládá ze tří půlkruhových kanálků (orientovaných v prostoru, aby vnímaly rotační zrychlení hlavy) a dvou otolitických orgánů, utricule a sacculus (odpovědné za vnímání gravitačního zrychlení nebo gravitace).

Ty poslední obsahují speciální krystaly, otolity, ponořené do speciální kapaliny, která vyplňuje celé vnitřní ucho.

Otolity, které mají větší hmotnost než kapalina, která je obsahuje, se pohybují při pohybech hlavy a stimulují speciální receptorové buňky, které zase vysílají signály do mozku, které jej informují o změnách polohy hlavy v prostoru.

Co způsobuje kanalitiázu nebo bpraporčík paroxysmální polohové vertigo?

Mechanismus paroxysmálního polohového vertiga souvisí s přemístěním otolitů z jejich přirozeného umístění do polokruhových kanálků, kde chybně stimulují receptory, které registrují rotační zrychlení hlavy, čímž vzniká iluzorní pocit rotace okolí vzhledem k vlastnímu tělo.

Ve většině případů nemá dislokace otolitů žádnou rozpoznatelnou příčinu (a proto hovoříme o idiopatickém paroxysmálním polohovém vertigu); v jiných případech se mohou otolity vykloubit v důsledku traumatu hlavy, například po autonehodě.

Jaké jsou příznaky kanalitiázy, bpraporčík paroxysmální polohové vertigo?

Paroxysmální polohové vertigo se charakteristicky projevuje výskytem náhlého vertiga (proto se nazývá „paroxysmální“), krátkého trvání (sekundy), vyplývajícího z určitých pohybů hlavy (proto se nazývá „poziční“).

Tato porucha se může vyskytnout v určitých běžných životních situacích, jako je ohýbání se, aby sebral předmět z podlahy, vzhlédl, aby sebral knihu z knihovny, lehnutí a vstávání z postele, převrácení v posteli.

Ve většině případů je vertigo spojeno s dalšími příznaky, nazývanými „neurovegetativní“ příznaky, jako je nevolnost, zvracení, studené pocení, tachykardie (bušení srdce).

Tato porucha zpravidla není spojena s kochleárními příznaky, jako je ušní tlumení nebo tinnitus.

Diagnóza kanalitiázy

Diagnóza je založena na pacientově popisu charakteristik vertiga (trvání, vztah k pohybům hlavy, asociace s nevolností a zvracením, absence jiných ušních poruch).

Diagnostické podezření je potvrzeno při odborném vyšetření s ORL specialistou pomocí klinických testů, tzv. manévrů, které spočívají v mobilizaci hlavy pacienta vzhledem k tělu na lehátku.

Během těchto manévrů bude specialista pozorovat pacientovy oči pomocí speciálních brýlí (tzv. Frenzelových brýlí) nebo kamer nasazených na speciální masky (videonystagmografie), aby sledoval možný výskyt určitého reflexního pohybu oka, zvaného nystagmus.

Na základě charakteristiky nystagmu může odborník potvrdit diagnózu paroxysmálního polohového vertiga a naplánovat nejvhodnější léčbu pro jednotlivého pacienta.

Ošetření

Terapií jsou tzv. osvobozující manévry, které spočívají v tom, že pacient s pomocí lékaře provádí určité pohyby hlavou, aby odstranil otolitický agregát z postiženého půlkruhového kanálu.

K vyřešení symptomatologie často stačí jediný osvobozovací manévr, jindy je nutné jej opakovat vícekrát.

Stejné manévry může pacient zopakovat samostatně doma, na základě pokynů odesílajícího specialisty.

Často je předepisována podpůrná medikamentózní terapie k omezení neurovegetativních symptomů (nauzea nebo zvracení), které se mohou objevit během samotných manévrů.

Po odeznění paroxysmálního polohového vertiga může přetrvávat pocit posturální i chůze (pocit „chůze po matraci nebo po vejcích“, pocit „hlavy v oblacích“), který může přetrvávat 15-20 dní poté, co vertigo zmizelo.

Kdy by měl být konzultován lékař?

Kdykoli si pacient všimne nástupu více či méně intenzivního vertiga vyvolaného určitými pohyby hlavy.

je bpraporčík paroxysmální polohové vertigo nebezpečné?

Paroxysmální polohové vertigo je stav, který u těch, kteří je zažívají, vyvolává úzkost a strach, a to jak kvůli svému akutnímu nástupu a intenzitě, tak kvůli doprovodným neurovegetativním korelátům (nauzea, zvracení).

Přesto to nelze považovat za vážnou patologii.

Význam jejího správného diagnostického rámce a vhodné léčby spočívá zejména u seniorů především v prevenci pádů či úrazů.

V tomto ohledu odborník poučí pacienta, aby dodržoval určitá správná pravidla chování, aby se vyhnul potenciálně nebezpečným situacím, jako je lezení po schodech nebo židlích, aby dosáhl na předměty, během akutní fáze závratě.

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Vestibulární rehabilitace pacientů se závratěmi

Bolesti hlavy a závratě: Může to být vestibulární migréna

Bolest hlavy typu migrény a napětí: Jak je rozlišit?

První pomoc: Rozlišení příčin závratí, znalost souvisejících patologií

Cervikální závratě: Jak je uklidnit 7 cviky

Paroxysmální polohové vertigo (BPPV), co to je?

První pomoc: Příčiny a léčba zmatenosti

Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV): Příznaky a osvobozující manévry k jeho léčbě

Labyrintitida nebo vestibulární neuritida: co to je, jak je diagnostikována a jaké léčby jsou k dispozici

Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV): Příčiny, příznaky a léčba

Zdroj:

Humanitas

Mohlo by se Vám také líbit