Oční onemocnění: makulární díra
Když mluvíme o makulární díře, máme na mysli skutečnou díru, díru v makule: centrální oblast vidění sítnice.
Makula – neboli macula lutea – se jeví jako žlutá skvrna o průměru 5.00–5.50 mm, která se – ve vzdálenosti asi 4 mm od zrakového nervu – tvoří v oblasti sítnice, kde je soustředěna největší zraková ostrost, tzv. oblast, kde se nejlépe zaostří detaily.
V důsledku toho přítomnost makulární díry nejen narušuje normální kontinuitu povrchu sítnice, ale také způsobuje vážné poruchy vidění.
Ne všechny stavy makulární díry však mají stejnou závažnost
To druhé závisí na velikosti otvoru makuly, tj. do jaké míry otvor ovlivňuje povrch sítnice.
Stupně závažnosti jsou následující
I. stadium – makulární díra s odchlípením fovey
Ve stádiu I je makulární díra charakterizována narušením fovey (jedna ze čtyř rozpoznávaných oblastí v makule).
Přestože se jedná o nejméně závažné stadium makulární díry, pravděpodobně se zhorší nejméně v polovině případů, pokud se neléčí.
Ve druhé polovině případů však spontánně regreduje.
Fáze II – částečná tloušťka makulární díry
Ve stadiu II je ztráta tkáně sítnice na makulární úrovni částečná, a proto se otvor nazývá lamelární.
Při nízké zrakové ostrosti je indikace k léčbě, jinak v 70-80 % případů může dojít ke spontánnímu zhoršení.
Stupeň III – makulární díra v plné tloušťce
Stádium III představuje nejhorší stav makulární díry, ve kterém dochází k úplnému zvednutí sítnice kolem oblasti makulární apertury a ztráta tkáně sítnice na úrovni makuly je úplná až k pigmentovému epitelu sítnice.
Pacienti s makulární dírou stadia III si stěžují na vážné problémy se zrakem a – pokud nejsou léčeni – zraková ostrost zůstává velmi nízká
Ti, kteří trpí makulární dírou, obvykle odhalí patologii pouze na jednom oku, v tomto případě mají jednostrannou makulární díru.
Ve vzácných případech však může patologie postihnout obě oči současně, v takovém případě máme co do činění s oboustrannou makulární dírou.
Jaké jsou příčiny a rizikové faktory makulární díry
Makulární díra je oční patologie, která obecně postihuje pacienty starší 60 let, zejména ženy v poměru 2:1.
Jednou z příčin, kterým lze vznik makulární díry přičíst, je zadní odchlípení sklivce s následnou vitreomakulární trakcí.
Sklivec – neboli sklivec – je bezbarvá látka konstantního objemu, která vpředu funguje jako opora pro krystalickou čočku a vzadu jako opora pro sítnici.
S přibývajícím věkem má sklivec tendenci ztrácet svou napjatou konzistenci, zmenšuje se a působí stále méně jako podpora sítnice: tento proces je známý jako „odchlípení zadního sklivce“.
Toto odchlípení může následně vést k fenoménu „vitreomakulární trakce“, kdy se samotný sklivec oddělí od sítnice a vezme si s sebou část sítnice spolu s makulou.
Dojde-li ke ztrátě objemu náhle, téměř prudce, může dojít k traumatizaci sítnice a makuly, jejímu roztržení nebo více či méně závažnému poranění.
Makulární díra může být také sekundární k jiným stavům, jako je diabetická retinopatie, stav typický pro diabetické pacienty charakterizovaný poškozením vaskulárního systému sítnice.
Mezi další možné příčiny patří závažná krátkozrakost, odchlípení sítnice, trauma sítnice nebo přítomnost cystoidního makulárního edému nebo stavy makulárního vrásnění.
Jednoznačnou příčinu vzniku makulární díry však nelze vždy rozpoznat.
Makulární díra: rozpoznání příznaků
Obecně – pokud nejde o násilné trauma – makulární díra představuje pro pacienta mírné příznaky, které bývají podceňovány.
Postupem času, pokud patologie v prvním stadiu spontánně neregreduje, má otvor na makule tendenci se rozšiřovat a v souladu s jeho expanzí pacient zaznamená exacerbaci symptomů spočívajících v
- Rozmazané a/nebo zkreslené centrální vidění
- Neschopnost správně vidět rovné linie, které se oku zdají zvlněné
- potíže se čtením malých textů
- snížená schopnost vidět předměty a lidi na krátké i velké vzdálenosti
- snížená schopnost rozpoznávat detaily
- další zhoršení zraku a zvýšené rozostření vidění
- vidění jedné nebo více černých skvrn ve středu zorného pole
Bolest není součástí známé symptomatologie spojené s makulární dírou.
Pokud by si pacient stěžoval na bolest, patologie, kterou trpí, s největší pravděpodobností neodpovídá makulární díře
Diagnostika makulární díry
Když pacient začne pociťovat některé z příznaků – i mírných – z výše uvedených, je dobré rychle kontaktovat svého oftalmologa, aby mohl okamžitě zasáhnout, pokud tento dojde k diagnóze makulární díry.
Pouze včasným zásahem může být člověk schopen plně obnovit své předchozí vizuální schopnosti
Pro stanovení diagnózy makulární díry se oftalmolog okamžitě uchýlí k řadě specializovaných testů, včetně testu očního fundu, skenování pomocí optické počítačové tomografie, a pokud je tento stav sekundární k vaskulární nebo oční zánětlivé patologii, také k vyšetření sítnice. fluorangiografie.
Test očního fundu umožňuje vizualizaci vnitřních struktur oční bulvy pomocí určitých očních kapek k rozšíření zornice
Optická počítačová tomografie je test, který může poskytnout velmi přesné skenování různých prvků, které tvoří oko: rohovky, sítnice, žluté skvrny a zrakového nervu. Provádí se neinvazivně a bezbolestně díky přístroji, který vysílá laserový paprsek bez záření škodlivého pro pacienta.
Fluorangiografie sítnice je postup pro analýzu všech vaskulárních patologií postihujících oko. Injekcí netoxického barviva – fluoresceinu – do žíly je možné pořídit skutečné fotografie cirkulujícího krevního toku v očních cévách.
Po provedení instrumentálních vyšetření bude oftalmolog schopen stanovit přesnou diagnózu a podat nejvhodnější terapii pro klinický stav pacienta.
Makulární díra: nejvhodnější terapie
Pro léčbu makulární díry může terapie podávaná pacientovi zahrnovat buď vitrektomii nebo injekci ocriplasminu.
Vitrektomie je stav, kdy pacient podstoupí úplné nebo částečné chirurgické odstranění sklivce.
Při operaci, která trvá celkem 2 až 3 hodiny, oftalmolog zafixuje ložisko i na makule a vrátí sítnici do přirozené polohy.
Injekcí ocriplasminu se naopak přirozeně podporuje nenásilné oddělení sklivce a sítnice, což snižuje nutnost následné operace.
Indikaci nejvhodnější léčby dává výhradně oční lékař, který na základě provedených přístrojových testů posoudí její vhodnost a účinnost.
Prognóza
Po operaci bude nutné důsledně dodržovat léčebné indikace stanovené oftalmologem, aby nedošlo ke zkreslení výsledků operace.
Zrakové zotavení je obecně pomalé a progresivní během několika měsíců.
Přečtěte si také
Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android
Hemianopsie: co to je, nemoc, příznaky, léčba
Nemoci oční spojivky: Co jsou Pinguecula a Pterygium a jak je léčit
Co je oční pterygium a kdy je nutná operace
Oddělení sklivce: Co to je, jaké to má důsledky
Makulární degenerace: co to je, příznaky, příčiny, léčba
Konjunktivitida: Co to je, příznaky a léčba
Jak vyléčit alergickou konjunktivitidu a snížit klinické příznaky: Studie takrolimu
Bakteriální konjunktivitida: Jak zvládnout toto velmi nakažlivé onemocnění
Alergická konjunktivitida: Přehled této oční infekce
Keratokonjunktivitida: Příznaky, diagnostika a léčba tohoto zánětu oka
Glaukom: Co je pravda a co ne?
Zdraví očí: Předcházejte konjunktivitidě, blefaritidě, chalazionům a alergiím pomocí očních ubrousků
Co je to oční tonometrie a kdy by se měla dělat?
Syndrom suchého oka: Jak chránit oči před expozicí PC
Autoimunitní onemocnění: Písek v očích Sjögrenova syndromu
Syndrom suchého oka: Příznaky, příčiny a náprava
Jak zabránit suchým očím v zimě: tipy
Blefaritida: Zánět očních víček
Blefaritida: Co to je a jaké jsou nejčastější příznaky?
Stye, zánět oka, který postihuje mladé i staré
Diplopie: Formy, příčiny a léčba
Exoftalmus: Definice, příznaky, příčiny a léčba