Nomofobie, nerozpoznaná duševní porucha: závislost na smartphonu

Nomofobie nebyla oficiálně uznána jako porucha podle Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5, Návrh na zařazení nomofobie do nového DSM-V, Nicola Luigi Bragazzi a Giovanni Del Puente, publikováno online v květnu 2014). Tato fobie však může být koncipována jako specifická situační fobie, v závislosti na příznacích a prezentaci

Nomofobie nebo „ŽÁDNÝ mobilní telefon PhoBIA“ se také nazývá syndrom odpojení.

Popisuje strach z odpojení/offline/odebrání z technologického zařízení (smartphone, tablet, iPhone, PC, notebook).

Lidé s tímto syndromem vyhledávají neustálý a přehnaný kontakt s technologickým zařízením, což jim dává pocit neustálé kontroly nad situací.

Důvody lze hledat ve smyslu pocitu bezpečí poskytovaného neustálým kontaktem a pracovních požadavků někoho, kdo musí být v pohotovosti prakticky 24 hodin denně.

Riziko pouhé patologické závislosti, kdy se člověk neobejde bez připojení k internetu a mobilního telefonu a strachu z odpojení, může vést k prožívání úzkosti a deprese.

Velmi často i pouhá myšlenka být bez smartphonu nebo technologického připojovacího zařízení může generovat malátnost, neklid a agresi.

Tyto pocity mohou být také spojeny se sebevražednými myšlenkami a/nebo chováním.

Termín No Mobile Phone PhoBIA byl poprvé vytvořen v Anglii v roce 2008, během studie zadané britskou vládou za účelem prozkoumání korelace mezi vývojem poruch úzkostného spektra a nadužíváním mobilních telefonů.

Studie zjistila, že přibližně 53% Britů, kteří používali mobilní telefony, zažívalo vysokou míru obav a úzkosti, když ztratili mobilní telefony, došel jim telefon, došel jim kredit na volání nebo textové zprávy nebo nebyl pokryt signál '.

Studie dále odhalila, že přibližně 58% mužů a 47% žen bylo postiženo úzkostí z odpojení pomocí mobilního telefonu (NOMOPHOBIA: NO MOBILE PHONE PhoBIA Sudip Bhattacharya, Md Abu Bashar, Abhay Srivastava a Amarjeet Singh, 2019).

Stále zůstává kontroverzní, do jaké míry může být nomofobie jakýmkoli způsobem usnadněna nebo ovlivněna přítomností specifických psychologických proměnných a/nebo personologických dimenzí

Četné studie zkoumaly tyto proměnné, přičemž zjišťovaly jak přítomnost vysokých úrovní extroverze a neurotismu, tak nízké úrovně sebeúcty, vysoké úrovně impulzivity spojené s vysokou úrovní úzkosti.

Je stále obtížnější rozlišovat mezi osobou, která se stane nomofobní v důsledku závislosti na smartphonu, a osobou, u které se nomofobie vyvine v důsledku (vyvolávajícího faktoru) současné přítomnosti úzkostné poruchy.

Přesto vznik problému nabývá znepokojivých rozměrů po celém světě.

NOMOFOBIE, ALARM ZVONÍ

  • Pravidelné používání mobilního telefonu a trávení hodně času nad ním
  • Mějte vždy s sebou jedno nebo více zařízení a nabíječku, aby nedošlo k vybití baterie
  • Udržujte svůj kredit vždy v dobrém stavu
  • Zažijte úzkost a nervozitu při pomyšlení na ztrátu telefonu nebo když je váš mobilní telefon nedostupný nebo nepoužitelný
  • Neustálé monitorování obrazovky telefonu, zjišťování, zda byly přijaty zprávy nebo hovory, nebo baterie, za účelem kontroly vybití telefonu;
  • Nechte mobilní telefon stále zapnutý
  • Jít spát s telefonem nebo tabletem v posteli
  • Používání smartphonu na irelevantních místech

Patří mezi psychologické a behaviorální charakteristiky, které odlišují závislost od promyšleného a kontrolovaného používání smartphonu.

PŘÍZNAKY NOMOFOBIE
- Úzkost
- Změny v respiračních funkcích
- Silné pocení
- Míchání
- Dezorientace
- Tachykardie
- Třes

Patří mezi příznaky pozorované u osoby trpící nomofobií.

Upřesňujeme, že nejvíce postiženými osobami jsou děti a mladiství (Prevalence of Mobile Phone Dependence in Secondary School Adolescents, Chimatapu Sri Nikhita, Pradeep R Jadhav, Shaunak A Ajinkya, Epub lis 2015).

LÉČBA

V některých případech je léčba nomofobie stále velmi omezená.

U některých lidí je psychologická terapie kombinována s psychofarmakologickou terapií.

Je stále jasné, že pro ty, kteří trpí nomofobií, je nezbytné obnovit kontakt se skutečným světem, obnovit mezilidské interakce v reálném životě a spojení „vis à vis“ (realitní přístup nebo realitní terapie).

Je velmi důležité zapojit se do praktických a konkrétních činností, jako je malování, práce na zahradě, hraní venku, to vše může odradit nomofobního člověka od používání smartphonu.

Nedávné studie publikované o tomto jevu:

Bhattacharya S, Bashar MA, Srivastava A, Singh A.

NOMOFOBIE: ŽÁDNÝ MOBILNÍ TELEFON PhoBIA

Bragazzi NL, King TS, Zerbetto R.

Vztah mezi nomofobií a maladaptivními styly zvládání na příkladu italských mladých dospělých: poznatky a důsledky z průřezové studie

Olivencia-Carrión MA, Ferri-García R, Rueda MDM, Jiménez-Torres MG, López-Torrecillas F.

Temperament a vlastnosti související s nomofobií

Článek napsal dr. Letizia Ciabattoni

Přečtěte si také:

Záchvat paniky a jeho vlastnosti

Psychóza není psychopatie: rozdíly v příznacích, diagnostice a léčbě

Řízení duševních poruch v Itálii: Co jsou to ASO a TSO a jak jednají respondenti?

Yale Medicine: Proč funguje Telehealth pro péči o duševní zdraví

Zdroje:

https://www.treccani.it/vocabolario/nomofobia_%28Neologismi%29/

https://www.dipendenze.com/nomofobia/

https://neomesia.com/nomofobia,-cos%C3%A8-e-perch%C3%A8-%C3%A8-allarme/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4036142/https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15738692/

Mohlo by se Vám také líbit