Vývojová psychologie: porucha opozičního vzdoru

Porucha opozičního vzdoru: Dítě není schopno ovládat emoce a chování. Může se objevit kolem 6. roku, i když projevy jsou možné i ve věku do 5 let a mohou pokračovat až do dospívání

Oppositional Defiant Disorder (ODD) je neuropsychiatrická porucha charakterizovaná obtížemi při kontrole emocí a chování.

Projevuje se hněvem, podrážděností a pomstychtivým nebo opozičním chováním, které trvá po dobu nejméně šesti měsíců.

Obvykle se vyskytuje ve věku do pěti let, ale může pokračovat a zhoršovat se až do dospívání, kdy se stává poruchou chování, poruchou chování.

ZDRAVÍ DĚTÍ: VÍCE O MEDICHILDU ZÍSKEJTE NAVŠTÍVENÍ STÁNKU NOUZOVÉHO EXPO

Neexistuje jediná příčina, která by vysvětlovala poruchu opozičního vzdoru

Současná odborná literatura nám však umožňuje hovořit o rizikových a ochranných faktorech, které ovlivňují vznik příznaků a jejich rozvoj.

Důležitou roli mohou hrát zejména genetické rizikové faktory (např. obeznámenost s poruchou) a environmentální (např. dítě je umístěno do sociálního, kulturního a rodinného prostředí, které se o dítě nestará nebo ho týrá, a to jak fyzicky, tak psychicky). roli při spouštění opoziční vzdorovité poruchy.

Dalšími rizikovými faktory jsou

  • Situace nestability rodiny;
  • Zvláště přísná nebo příliš tolerantní výchova;
  • Rodinná anamnéza poruch chování;
  • Ostatní psychiatrické patologie u rodičů.

Na druhou stranu se za protektivní faktory považuje dobrá kvalita citových vztahů s postavami, které se o dítě starají, a neustálá rodinná výchova, která přenáší důvěru.

Děti a dospívající s poruchou opozičního vzdoru se často manifestují

  • Hněv nebo podrážděnost;
  • Chování, které zpochybňuje to, co se jim říká, a provokuje vzdorovitými postoji, zejména vůči lidem, kteří zastupují autoritu (rodiče, učitelé);
  • Ochota porušovat pravidla;
  • Postoj hněvu vůči někomu a pomstychtivý;
  • Obviňovat ostatní z jejich vlastního špatného chování a chtít ostatní dráždit.

Přítomnost opozičně-vzdorovitého chování je častá během vývoje dítěte, zejména v dospívání, a ve vztahu se sourozenci.

Neuropsychologické a psychopatologické vyšetření je však nutné provést, pokud jsou tyto příznaky přítomny nepřetržitě alespoň 6 měsíců a jsou spojeny s celkovou poruchou fungování dítěte (sociálního, školního a rodinného).

Důležitými faktory pro diagnostiku poruchy opozičního vzdoru jsou frekvence a intenzita, s jakou se symptomy vyskytují, a jejich přítomnost v různých životních kontextech (např. doma, ve škole, při sportu) nebo s více lidmi, kteří nejsou sourozenci nebo členové rodiny.

Pokud jsou tyto charakteristiky přítomny, lze stanovit diagnózu opoziční vzdorovité poruchy

Nejvíce doporučovaná intervence u opoziční vzdorovité poruchy je multimodální, tedy léčba jak pro dítě, tak pro rodinu a školu.

Individuální kognitivně-behaviorální psychoterapie pro dítě je založena na schopnosti porozumět mechanismům, které předcházejí agresivním reakcím, a na zlepšení chování užitečného pro zvládání hněvu.

V tomto procesu je důležité zahrnout rodinné jádro prostřednictvím rodičovských tréninkových intervencí, tj. skutečnou cestu, která rodičům umožňuje naučit se strategie užitečné pro zvládání anomálního chování dítěte.

Tato intervence může být navržena i pro učitele z hlediska přípravy učitelů.

V nejzávažnějších případech poruchy opozičního vzdoru nebo po selhání individuální psychologické terapie je možné přistoupit k užívání psychofarmak ke snížení agresivity a impulzivity dítěte.

Tato léčba musí probíhat pod dohledem neuropsychiatra a musí být spojena s výše popsanou psychoterapeutickou intervencí.

Prevence poruchy opozičního vzdoru a jejích psychopatologických důsledků (např. poruchy chování) probíhá včasnou aktivací intervencí, které byly studovány a měly pozitivní efekt.

Zejména trénink rodičů aktivovaný již v předškolním věku a zaměřený na zvládání „počátečního“ chování dítěte může vést ke snížení opozičních symptomů a působit proti zhoršování poruchy.

Pokud není včas léčena, má opoziční vzdorovitá porucha negativní vývoj.

Často se tato porucha může ve skutečnosti stát poruchou chování v dospívání nebo antisociální poruchou osobnosti v dospělosti.

Přečtěte si také

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Dětská epilepsie: Psychologická pomoc

První pomoc a lékařská intervence u epileptických záchvatů: křečové případy

Pediatrie, co je to PANDAS? Příčiny, vlastnosti, diagnostika a léčba

Dětský neuropsychiatrický syndrom akutního nástupu dítěte: Pokyny pro diagnostiku a léčbu syndromů PANDAS/PANS

Zdroj

Ježíš

Mohlo by se Vám také líbit