Agorafobie: Co to je a jaké jsou příznaky?
Bušení srdce, třes a bolesti na hrudi jsou některé z příznaků agorafobie, strachu z míst a situací, ze kterých by bylo těžké uniknout
Agorafobie je forma úzkosti související s pocitem, že se nacházíte na místech nebo situacích, ze kterých by bylo těžké uniknout
Panická ataka, tj. opakování několika záchvatů spojených s předvídavou obavou, že nastanou další, se může objevit s agorafobií nebo bez ní.
Záchvaty paniky podle DSM-IV-R jsou součástí úzkostných poruch a jsou definovány jako: specifické období intenzivního strachu nebo nepohodlí, během kterého se náhle rozvinuly 4 nebo více z následujících příznaků a dosáhly vrcholu během 10 minut:
- bušení srdce, bušení srdce nebo tachykardii
- pocení
- jemné nebo velké otřesy
- dušnost nebo pocit dušení
- pocit zadušení
- bolest na hrudi nebo nepohodlí
- nevolnost nebo břišní diskomfort
- pocity škubání, neklidu, točení hlavy nebo mdloby
- derealizace (pocit neskutečnosti) nebo depersonalizace (odpoutanost od sebe sama)
- strach ze ztráty kontroly nebo zešílení
- strach z umírání
- parestézie (pocit necitlivosti nebo mravenčení)
- zimnice nebo návaly horka.
Pokud se porucha neléčí, může se časem stát invalidizující.
Člověk sevřený předvídavou úzkostí a touhou vyhnout se dalším útokům se situacím vyhýbá.
V nejzávažnějších případech může člověk dokonce přestat jezdit autem či MHD nebo odejít z domu.
Z tohoto důvodu by agorafobie neměla být podceňována.
Pokud se neléčí, může přejít do chronicity a kolísat, tedy čas od času se vyhrotit.
Na druhou stranu je dobré vědět, že při správné léčbě lze dosáhnout velmi dobrých výsledků a dokonce i úplného uzdravení.
Známky a příznaky agorafobie
Příznaky záchvatů paniky, jejichž projevem může být agorafobie, jsou podobné, a lze je tedy zaměnit za jiná onemocnění, jako je angina pectoris.
Pohotovosti totiž často dostávají žádosti o pomoc, ve kterých se obě nemoci pletou.
Tento příznak je také spojen s naším hektickým životem.
Je však nutné podrobit se všem lékařským kontrolám, aby se vyloučily zdravotní incidenční faktory a aby byla provedena diferenciální diagnóza záchvatů paniky.
V první řadě je proto nutné poradit se s praktickým lékařem, který bude muset člověka podrobit všem potřebným vyšetřením.
Například testy štítné žlázy, elektrokardiogram atd.
Léčba agorafobie
V případě agorafobie se často používá farmakologická nebo psychofarmakologická terapie, která může být užitečná nebo nezbytná pro zmírnění symptomů.
Úzkost je však obecně způsob, jakým s námi naše tělo/mozek mluví.
Je to zpráva, kterou je třeba dekódovat, a pokud není dekódována, pokračuje v činnosti.
Když nevyjadřujeme pocity, nezpracováváme vzpomínky, nedefinujeme situace, všechna tato neslyšená a nesoustředěná energie může vyvinout úzkost.
Abychom ji vyléčili, je tedy nutné na jedné straně léčit symptomy léky nebo behaviorální terapií a na druhé straně porozumět skrytým poselstvím, vynést „nevyřčené“.
Přečtěte si také:
Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android
Trichotillománie neboli nutkavý zvyk vytrhávání vlasů a chlupů
Poruchy kontroly impulzů: Kleptomanie
Poruchy kontroly impulzů: Ludopatie nebo porucha hazardu
Intermitentní výbušná porucha (IED): Co to je a jak ji léčit
Poznání a léčba 9 běžných typů fobie
Co vědět o ofidiofobii (strach z hadů)