Změny acidobazické rovnováhy: respirační a metabolická acidóza a alkalóza
Mluvme o změnách acidobazické rovnováhy: pH arteriální krve je udržováno v normálních mezích (7.38-7.42; tj. 7.40 ± 0.02) přispěním pufrovacích systémů
Nejdůležitější z nich je systém hydrogenuhličitan-uhličitý, jehož poměr je 20:1.
Udržení tohoto poměru závisí do značné míry na plicní ventilaci, která reguluje napětí CO2 v krvi.
Schematicky lze říci, že H+ ionty produkované v těle a uvolněné do extracelulárních tekutin jsou okamžitě pufrovány a vylučovány:
- CO2 plícemi (pCO2 v krvi se normálně udržuje mezi 36 a 44 mmHg)
- Netěkavé kyseliny ledvinami => eliminovány ve formě titrovatelných kyselin (hlavně fosforečnanů) a NH+4; zároveň ledvina reabsorbuje přefiltrované hydrogenuhličitany
- Bikarbonáty v krvi jsou udržovány mezi 22 a 25 mEq/l plazmy.
Acidobazická rovnováha: patofyziologie
Acidóza nebo alkalóza nastává, když je narušena normální acidobazická rovnováha.
Příslušnému snížení a zvýšení pH lze zabránit kompenzačními mechanismy.
Rozdíl mezi metabolickým a respiračním označuje stavy, kdy dochází k poruše regulace bikarbonátů nebo CO2, které tvoří metabolickou a respirační složku acidobazické rovnováhy.
Pokud se pH nemění => acidóza nebo kompenzovaná alkalóza
Při změně pH => dekompenzovaná acidóza nebo alkalóza
Příklady:
Jednoduché poruchy acidobazické rovnováhy: metabolické v důsledku snížení plazmatických bikarbonátů u ketoacidotického diabetu.
Smíšené poruchy (metabolické a respirační): snížení plazmatických bikarbonátů z ketoacidózy + zvýšení pCO2 z alveolární hypoventilace.
Hemogasanalýza (odběr arteriální krve z humerálních, radiálních nebo femorálních tepen): kvantifikace plynů, pH a bikarbonátů.
METABOLICKÁ ACIDÓZA
Definice Tendence k: snížení pH krve, snížení plazmatického HCO3- (bikarbonátu) a přítomnosti kompenzační hyperventilace (pokus o snížení hladiny pCO2).
Metabolická acidóza, příčiny anion gap:
V plazmě normálně součet kationtů (kladně nabité ionty, reprezentované hlavně Na+) odečtený od aniontů (záporně nabité ionty: Cl- a HCO3-), tj.: Na – (Cl + HCO3) = aniontová mezera = 8-16 m mol/l;
Na tomto základě lze acidózu rozdělit do 2 skupin:
S NORMÁLNÍ MEZEROU ANIONŮ: hodnota aniontové mezery výše se nezmění.
proximální, distální, od diuretik a smíšené: proximální-distální: žádné okyselení moči; obvykle spojené s: nefrolitiázou a nefrokalcinózou; renální tubulární acidóza
použití inhibitorů karboanhydrázy;
hojný průjem;
S ZVÝŠENÝM ANIONOVÝM MEZERÁM: hodnota aniontové mezery se zvýší
laktátová acidóza v případě: hypotenze, arteriovenózních zkratů, akutního uzávěru tepen, dlouhodobé zátěže;
ketoacidóza během diabetes mellitus;
intoxikace: methanolem nebo salicyláty;
RENÁLNÍ NEDOSTATEČNOST
Známky a symptomy: hyperpnoe s Kussmaulovým dýcháním (typické pro akutní formy), ospalost obnubilace senzoria až kóma v nejhorších případech.
Pak máme také nevolnost, zvracení, riziko arytmií u již postiženého srdce, hypotenze až kardiogenní šok.
K výše uvedeným příznakům a symptomům je třeba přidat ty charakteristické pro každou z uvedených etiologických forem.
Poznámka: Dlouhotrvající acidóza (jako je CRI) je obvykle dobře tolerována a může se vyskytnout pouze polypnoe.
Laboratorní údaje
- pH ≤ 7.36
- pCO2 normální nebo snížené
- HCO3- < 22 mEq/l
- kyselá moč
Metabolická acidóza: reakce těla na acidózu
Ukládání do vyrovnávací paměti:
- extracelulární pufrování: extracelulární distribuce kyselých valencí;
- intracelulární pufrování
Respirační pufr:
- Stimulace plicního dýchání ve snaze snížit PCO2.
- Renální odpověď: (1) vylučování amonných a titrovatelných kyselin, (2) reabsorpce a tvorba nových bikarbonátů.
Léčba metabolické acidózy:
- podávání hydrogenuhličitanu sodného;
- náprava základní příčiny:
Pokud se používají inhibitory karboanhydrázy, je nutné léčbu přerušit.
Pokud je přítomen průjem: je vhodnější doplnit hydroelektrolyt a použít loperamid (proti průjmu)
- při laktátové acidóze musí být hypotenze vyřešena
- při keto acidóze podávání inzulínu
- při intoxikaci: vyvolání zvracení a výplach žaludku
- při renální insuficienci: užívání ACE inhibitorů a sartanů; při pokročilé chronické renální insuficienci: dialýza.
RESPIRAČNÍ ACIDÓZA (akutní nebo chronická)
Definice: tendence ke snížení pH v důsledku snížené ventilace, s akumulací CO2 a zvýšením pCO2.
2 formuláře:
- akutní: není kompenzován renálními mechanismy
- chronická: kompenzována ledvinami
Příčiny alveolární hypoventilace
Plicní:
- pneumonie
- dušnost
- akutní plicní edém
- trauma
- obstrukce dýchacích cest
Mimoplicní
- obezita
- kyfoskolióza
- léze CNS
Příznaky a symptomy: bolest hlavy, dyspnoe, cyanóza a hypertenze; duševní zmatek
Laboratorní údaje:
- zvýšené pCO2 (> 44 mmHg)
- pH normální nebo < 7.40 (pokud kompenzované formy < 7.36)
- zvýšení celkového CO2
- HCO3- normální nebo snížené u dekompenzovaných forem
- Kyselá moč, zvláště při dekompenzované acidóze
- Snížený Cl-
Kompenzace při respirační acidóze:
– Akutní: tkáňový pufr (s produkcí bikarbonátu)
– Chronické: ledvinové
Terapie: základního onemocnění, které acidózu způsobilo.
ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA: METABOLICKÁ ALKALÓZA
Definice: tendence ke zvýšení pH v důsledku zvýšených plazmatických bikarbonátů a kompenzační plicní hypoventilace (pokus o zvýšení pCO2).
Obecně se považuje za benigní stav, ale musí být korigován.
Příčiny:
- Gastrointestinální ztráty H+: profuzní zvracení a naso-gastrická drenáž a průjem s vysokým Cl- (druhý: z vilózního adenomu nebo vrozeného průjmu);
- Formy ztráty H+ ledvin: diuretika (kromě: inhibitorů karboanhydrázy a rezerv K+); renální tubulární onemocnění;
- Formy expanze extracelulárního objemu: Primární a sekundární hyperaldosteronismus, Cushingův S;
- Požití alkalických solí;
Takže existují 2 formy alkalózy:
– Hypokalemická alkalóza: typicky z primárního hyperaldosteronismu
– Hypochloremická alkalóza: typicky z průjmu s vysokým Cl-.
Příznaky a symptomy: pomalé a mělké dýchání, neuromuskulární hyperexcitabilita; k tomu je třeba přidat příznaky a příznaky charakteristické pro každou vyvolávající příčinu (nevynucené zvracení, dehydratace, astenie, zmatenost atd.)
Laboratorní údaje:
- pH ≥ 7.42
- pCO2 ≥ 44 mmHg
- HC3- > 25 mEq/l
Alkalická moč
Léčba metabolické alkalózy: podávání roztoků: NaCl a K+ solí
V zoufalých podmínkách: podávání kyselin.
Jako poslední možnost: dialýza.
ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA: RESPIRAČNÍ ALKALOZA
Definice: tendence ke zvýšení hladiny pH krve při hyperventilaci a zvýšené eliminaci CO2 s vydechovaným vzduchem.
2 formuláře:
- akutní: není kompenzován renálními mechanismy
- chronická: kompenzována ledvinami
Příčiny:
Hyperventilace plicního původu: pneumopatie
Hyperventilace mimoplicního původu:
- Organická onemocnění: encefalitida a meningitida, novotvary, hypertyreóza a anémie
- Duševní poruchy: neuróza a nadměrná úzkost
- Symptomatické změny: rozvoj horečky a bolesti
- Traumatické stavy: traumata, poruchy z vysoké nadmořské výšky, stav těhotenství
- Příjem drog: salicyláty in primis
Známky a příznaky: symptomatologie je obecně maskována symptomatologií základní patologie; máme však hyperventilaci, tachypnoe a polypnoe; ale také: nevolnost, zvracení, parestézie, arytmie; možný vývoj do kómatu.
Komplikace alkalózy => hypokalcémie a tedy: tetanie, křeče, parestézie; palpitace a srdeční extrasystoly.
Laboratorní údaje:
- snížené pCO2 (< 36 mmHg)
- snížený celkový CO2 (< 25 mEq/l)
- snížený HCO3-
- pH normální nebo zvýšené u dekompenzovaných forem (< 7.42)
- alkalická moč
- Zvýšený Cl-
- snížené sérové K+
Kompenzace: tkáňový pufr, zvýšená produkce laktátu
chronicky: ledviny
Léčba respirační alkalózy: základní onemocnění, které způsobilo alkalózu.
Přečtěte si také
Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android
Tekutiny a elektrolyty, acidobazická rovnováha: přehled
První pomoc při dehydrataci: Vědět, jak reagovat na situaci, která nemusí nutně souviset s horkem
Jak vybrat a používat pulzní oxymetr?
Ventilační selhání (Hyperkapnie): Příčiny, příznaky, diagnostika, léčba
Co je hyperkapnie a jak ovlivňuje intervence pacientů?
Změny barvy v moči: Kdy se poradit s lékařem
Barva močení: Co nám moč říká o našem zdraví?
Léto a vysoké teploty: Dehydratace u záchranářů a prvních zasahujících