Vaskulitida: příznaky a příčiny Hortonovy arteritidy
Hortonova arteritida je forma vaskulitidy: zánět krevních cév, nejčastější u starších lidí s vypočítanou incidencí v nejvíce postižených zemích severní Evropy 17–18 případů na 100,000 50 nad XNUMX let.
Co je Hortonova arteritida
Hortonova arteritida (AH), od lékaře, který ji poprvé popsal v roce 1937, označovaná také jako obrovskobuněčná arteritida nebo temporální arteritida, je zánět, který postihuje zejména určité velké a středně velké tepny těla, a to častěji, některé tepny, které zavlažují:
- hlava (temporální tepny);
- oči a oční oblast (oční, zadní ciliární);
- krk a trup (vertebrální tepny).
Zánět tvoří aglomeráty (granulomy) složené z různých prvků, jako jsou buňky imunitního systému a fragmenty pojivové tkáně, které infiltrují především střední vrstvu cévy (střední tonaca), ale mohou postihnout i všechny 3 vrstvy stěn tepen (intima , střední tonaka a adventitia tonaca).
Příznaky obrovskobuněčné arteritidy
Klinické projevy onemocnění mohou být rozmanité a různorodé, avšak se systémovou symptomatologií zjištěnou u většiny pacientů.
Mezi hlavní příznaky onemocnění patří
- bolest hlavy: přibližně 90 % subjektů má intenzivní bolest hlavy, která může být lokalizována v různých oblastech, jako jsou:
- časová oblast (po stranách očí, ve směru k uchu);
- vršek hlavy;
- okcipitální oblast (část hlavy umístěná nad zadní částí krku);
- bolest lopatkového svalstva: v 15–30 % případů doprovázená bolestí hlavy a s charakteristikami překrývajícími polymyalgia rheumatica (PMR), zánětlivé onemocnění způsobující bolest a ztuhlost kloubů v oblasti krku, ramene a pánevního pletence
- horečka: přítomna cca. 15 % případů, zřídka přesahující 39 °C;
- bolest při žvýkání (klaudikace žvýkacích svalů), v důsledku ischemie, tj. nedostatečného prokrvení žvýkacích svalů. V těchto případech může bolest vyzařovat do: obličeje; uši; jazyk, ústa a ústní dutina;
- kašel neznámé příčiny;
- periferní artritida, postihující velké klouby, jako jsou:
- koleno;
- loket;
- kotník;
- zápěstí;
- periferní neuropatie: cca. 15 % pacientů má poškození a poruchu periferních nervů (mnohočetná mononeuritida, polyneuropatie atd.);
- další vzácné příznaky, jako je cerebrální ischémie; Spinální srdeční infarkt; demence; nekróza pokožky hlavy.
Při objektivním vyšetření asi 50 procent subjektů vykazuje bolest při dotyku spánkové tepny, která se jeví jako ztluštělá a/nebo s uzly, takže arteriální puls často není možné detekovat.
Hortonova arteritida se může také projevit v některých případech s očními příznaky, včetně:
- slepota: nejzávažnějším klinickým projevem, který postihuje asi 20 procent případů, je ztráta zraku na jedné nebo obou stranách, hlavně spojená s uzávěrem zadních ciliárních tepen. Zpočátku může být tato slepota přechodná a možná i jednostranná, ale bez vhodné léčby se může během několika týdnů stát trvalou, což se bohužel vyskytuje asi ve 30 % případů;
- dvojité vidění (diplopie), ve 2-15 % případů;
- žádné oční projevy: mezi 5-40 % případů, s významným rizikem očních komplikací.
Příčiny patologie
Zánět způsobený Hortonovou arteritidou je výsledkem aktivace vrozeného a získaného imunitního systému se spouštěcími příčinami, které však nejsou dosud známy, jako je tomu u většiny vaskulitid.
Dá se však mluvit o genetické predispozici.
Koho to ovlivňuje
Zdá se, že temporální arteritida postihuje ženy 2 až 6krát více než muže, přičemž pravděpodobnost rozvoje onemocnění se zvyšuje s věkem natolik, že ve věku 90 let je riziko 20krát vyšší než ve věku 50/60 let.
Populace severní Evropy a Spojených států mají nejvyšší počet případů, podle některých údajů se zvyšuje, ale to může být také způsobeno rostoucím povědomím o nemoci, která se zdá být velmi vzácná u Asiatů a černochů.
Diagnóza obrovskobuněčné arteritidy
V případech podezření na Hortonovu arteritidu lékař předepisuje krevní testy (ESR a C-reaktivní protein), aby zjistil přítomnost nebo nepřítomnost zánětlivých markerů.
Kromě toho je zlatým standardem pro diagnostiku k dnešnímu dni biopsie temporální tepny: vzorek o délce nejméně 2 cm odebraný z anatomického místa, kde byly nalezeny hlavní poruchy.
Jde však o invazivní zákrok, který jako takový může nést i rizika; navíc negativní výsledek zcela nevylučuje přítomnost onemocnění.
Ultrazvuk jako budoucnost diagnostiky?
Ultrazvuk temporálních tepen by mohl představovat evoluci biopsie, která se zejména v akutních fázích a za předpokladu, že ji provádí zkušený personál, jeví jako zvláště citlivá.
Ne celá vědecká komunita se na tom ale shoduje.
Pro doplnění diagnostického obrazu lze použít i PET (pozitronovou emisní tomografii) s fluorodeoxyglukózou k posouzení přítomnosti či nepřítomnosti arteritidy na úrovni větví aorty.
Léčba Hortonovy arteritidy
Terapie Hortonovy arteritidy v podstatě zahrnuje podávání kortikosteroidů zpočátku ve vysokých dávkách (0.5/1 mg na kg subjektu), které se snižují ve stejnou dobu, kdy zánět klesá.
Během několika měsíců dochází u většiny pacientů k dobré odpovědi na léčbu, což může vést k jejímu definitivnímu vysazení nebo neurčitému, avšak nízkodávkovanému udržování.
V případech, kdy však nedochází ke zlepšení nebo dochází k recidivám, další terapie zahrnují podávání látek, které inhibují receptor Interluchin 6; jsou zodpovědné za zánět, a mohou proto umožnit ústup onemocnění a také omezit používání kortikosteroidů a účinky jejich chronického užívání.
Význam včasnosti u Hortonovy arteritidy
Hortonova arteritida je onemocnění, které lze v dnešní době účinně léčit, pokud je včas diagnostikováno, což je nezbytné k tomu, aby bylo možné pomocí léků předejít větším škodám, jako je slepota.
Proto je nanejvýš důležité, aby si lidé uvědomili, že pokud se u nich objeví příznaky, které lze vysledovat zpět k indikovanému, je třeba co nejdříve navštívit lékaře.
Přečtěte si také:
Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android
Žilní trombóza: Od příznaků k novým lékům
Žilní trombóza: co to je, jak ji léčit a jak jí předcházet
Netraumatické intramurální hematomy u pacientů na antikoagulační léčbě
Nová perorální antikoagulancia: výhody, dávkování a kontraindikace
Netraumatické intramurální hematomy u pacientů na antikoagulační léčbě
Trombóza: příčiny, klasifikace, žilní, arteriální a systémová trombóza
Antikoagulační léky: seznam a vedlejší účinky
Virchowova triáda: Tři rizikové faktory pro trombózu