Nouzové, ZOLL Tour začíná. První zastávka, Intervol: dobrovolnice Gabriele nám o tom vypráví

ZOLL a I-Help společně propagují ZOLL Tour, kampaň zaměřenou na představení široké škály nouzových produktů záchranářům, včetně defibrilátorů, plicních ventilátorů, mechanické KPR a datových řešení. Asociace Intervol hostila první část turné

ZOLL Medical Corporation, přední výrobce zdravotnických prostředků, s potěšením představuje ve spolupráci s I-Help, společností působící v oblasti lékařské dopravy, ZOLL Tour

Projekt PALEC Cílem kampaně Tour je propagovat vzdělávání a školení ve světě naléhavých situací v Itálii prostřednictvím zájezdů, setkání a simulovaných scénářů s pomocí plně vybaveného vozidla.

ZOLL, který vždy stál po boku italských záchranářů, hodlá být referenčním bodem pro mimonemocniční trh.

Její produktová řada, včetně monitorů/defibrilátorů, plicních ventilátorů, AED, mechanická CPR a datová řešení, má rychle reagovat na stále se zvyšující požadavky na přenos dat a telemedicínu.

S přispěním I-Help, která je již léta připravena reagovat na každou potřebu zdravotní podpory, chce ZOLL nabídnout během etap ZOLL Tour úplný přehled těm, kteří se každý den zabývají záchranou životů.

I-Help, aktivní při řízení přesunů osob v kritických situacích, zaměstnává nejnovější sanitky, vozidla pro přepravu invalidů, letadla a vrtulníky.

Společnost ZOLL, která se věnuje péči o pacienty obzvláště pečlivě, nabízí zdravotnická zařízení včetně AED (poloautomatický externí defibrilátor) pro veřejnost, nástroje určené nejen pro Emergency, ale také pro dobrovolnické týmy.

A abychom zůstali u záchranářů, jedna z prvních zastávek ZOLL Tour se uskutečnila v Intervolu, dobrovolném sdružení založeném v roce 76.

Chcete-li zjistit více, zeptali jsme se Gabriele Bove, záchranáře, který je dobrovolníkem v Intervolu již 30 let.

„Intervol,“ vysvětluje Bove, „působí v oblasti Milána více než 40 let

"Během těchto let a ve srovnání s tím, kdy jsem začínal v roce 92, došlo k mnoha změnám, zejména pokud jde o tréninkové hodiny."

„Evoluce zdravotnického systému vyžaduje stále více dovedností a nasazení, zejména z hlediska školení. To je bohužel pro mnoho dobrovolníků trvalý problém: čím více času školení zabere, tím obtížnější je pro lidi rozhodnout se, že to budou dělat po práci.“

Kromě toho se dnes změnil i svět práce: zatímco před 20 lety měl každý denní směnu, dnes tomu tak vždy není.

Absence stálého zaměstnání a neustálé kolísání pracovní doby má významný dopad na výběr a možnost absolvovat školení dobrovolníků.

Aby se zhoršila situace dobrovolníků – která už od doby před pandemií klesala – před dvěma lety zasáhla mimořádná událost Covid, která zcela ochromila tréninky během první vlny.

„Zatímco na začátku,“ pokračuje záchranář, „jsme byli nuceni úplně přerušit tréninkové hodiny, během druhé vlny kurzy přešly z přítomnosti na DAD – dálkový režim – stejně jako školy.“

„Nedostatek lidského kontaktu samozřejmě ovlivnil nejen přípravu záchranářů, ale i samotný život sdružení: dobrovolnictví je to, co vás nutí natáhnout ruku k člověku v nouzi a cítit se součástí systému. “

Tato selhání způsobila – ve všech dobrovolných sdruženích – roční mezeru. Absence vzdělávacích kurzů téměř vymazala příjem dobrovolníků, což naopak nejde ruku v ruce s odchody.

Nejenže tedy zůstalo tolik míst neobsazených, ale noví dobrovolníci, kteří byli nuceni absolvovat výuku na dálku, neměli ani šanci získat řádné školení.

A co víc, říká nám Bove, „noví lidé nemohli vyjet do vozidel: prostředky OOP – osobní ochranné prostředky zařízení – byly nedostatkové, a tak se linka 118 rozhodla omezit počet lidí v sanitkách.

Ale přítomnost toho čtvrtého záchranáře ve vozidle – považovaná za nadbytečnou, protože je ve výcviku – je pro nás životně důležitá: postupně se stane třetím a pak druhým z vybavení a tak dále.“

Intervol klade zvláštní důraz na školení zaměstnanců

Zatímco ze zákona by měla být rekvalifikace provedena každé dva roky a rekvalifikace každých pět, spolek tráví hodně času revizemi a cvičeními.

„V Intervolu,“ vysvětluje Bove, „máme neustále školení a rekvalifikace.

Dobrovolníkům vždy necháváme k dispozici tři figuríny, jednu dospělou, jednu dětskou a jednu novorozeneckou.“

„V každém týmu je trenér – buď z 118, nebo interní trenér – který provádí mladíky cvičením a zkouškami. Také, když máme nové dobrovolníky, najmeme je jako operátory ústředny a ukážeme jim systém ještě před koncem kurzu.“

Ponecháme-li stranou týmy dobrovolníků, podle Gabriele Bove by výcvik neměl zajímat jen záchranáře, ale i běžné občany.

VEDOUCÍ SVĚTOVÁ SPOLEČNOST PRO DEFIBRILÁTORY A ZDRAVOTNÍ POMŮCKY“? NAVŠTIVTE STÁNEK ZOLL NA NOUZOVÉM EXPO

V těchto pojmech zaujímá resuscitace zásadní kapitolu, ale nejen

„Podle mého názoru,“ říká zachránce, „resuscitace a první pomoc by se měl stát povinným předmětem ve školách. Bylo by velmi důležité naučit se provádět resuscitaci (jak se to děje v severních zemích) a srdeční masáž.“

"Nalezení osoby, která v době srdeční zástavy již provádí KPR na místě, by pomohlo nejprve úspěchu záchranáře a později úspěchu lékaře."

V tomto ohledu se naštěstí zdá, že v dnešní době je mezi občany větší informovanost a citlivost ohledně nemocí závislých na čase (zástava srdce, mrtvice atd.).

Ve skutečnosti se hodně zvýšil počet lidí, většinou firem, kteří se rozhodnou absolvovat školení v manévrech první pomoci.

„My jako sdružení poskytujeme BLSD – Základní Life Support & Defibrilace – a PBLSD – Pediatric Basic Life Support & Defibrilation – kurzy, zatímco 118 propaguje kurzy IRC – Italian Resuscitation Council – kurzy.“

A stále z hlediska resuscitace a srdeční zástavy nelze opomenout značnou roli, kterou hrají defibrilátory.

„Naše defibrilátory,“ vysvětluje Bove, „jsou všechny poloautomatické (AED): to znamená, že mají dvě tlačítka, vypínač a červené vybíjecí tlačítko.

Na rozdíl od těchto mají ty automatické pouze vypínací tlačítko.

Ve spojení vždy používáme ty prvního typu, zejména defibrilátory ZOLL, které nám běžně dávají nemocnice.“

Zpočátku kvůli tréninkovým hodinám (kterých musí být 120) není život pro dobrovolníka snadný.

Jeho přítomnost je vyžadována třikrát týdně.

Po skončení výcvikového období je však nutné zajistit záchrannou službu pouze jednou týdně.

„Ti, kteří jsou ochotni dobrovolně pracovat,“ uzavírá Bove, „jsou spokojeni sami se sebou: stačí udělat první krok a oslovit je.“

„Bohužel však počet dobrovolníků neustále klesá; je to práce, která se stále více posouvá k profesionalitě a která bude mít nutně poměrně významný ekonomický dopad.“

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

EKG pacienta: Jak číst elektrokardiogram jednoduchým způsobem

Defibrilátory, ventilátory, mechanická KPR: Jaká překvapení nás čeká ve stánku Zoll na nouzové výstavě?

Logika ZOLL Aquires Payor - Zákazníci mohou očekávat bezprecedentní vylepšení spodního řádku

Postupy pro pacienta: Co je externí elektrická kardioverze?

Zvýšení pracovní síly EMS, školení laiků v používání AED

Rozdíl mezi spontánní, elektrickou a farmakologickou kardioverzí

Co je Takotsubo kardiomyopatie (syndrom zlomeného srdce)?

ZOLL At Reas 2021: Všechny informace o defibrilátorech, ventilátorech a mechanické KPR

ZOLL oznamuje ukončení akvizice Itamar Medical

Nouzová správa dat: ZOLL® Online Europe, nová evropská cloudová platforma, která bude objevena

Itálie, Sociálně-kulturní význam dobrovolné zdravotní a sociální práce

Srdeční onemocnění: Co je kardiomyopatie?

Co je Takotsubo kardiomyopatie (syndrom zlomeného srdce)?

Zdroj:

PALEC

Roberts 

Webová stránka Emergency Expo

Mohlo by se Vám také líbit