Srdeční selhání: příznaky a možná léčba

Srdeční selhání je hlavní příčinou hospitalizace u pacientů starších 65 let: je charakterizováno zhoršením funkce srdce, které brání správnému zásobování těla krví

Tento stav je způsoben neschopností srdce se správně stáhnout (systola) a/nebo uvolnit (diastola).

V důsledku srdečního selhání (stav, kdy srdce není schopno pumpovat dostatečné množství krve pro potřeby těla), dostávají orgány a tkáně nedostatek kyslíku a živin pro své metabolické potřeby (downstream efekt srdce) a přebytečná tekutina se hromadí v plíce a tkáně (účinek srdce proti proudu).

Srdeční selhání je hlavní příčinou hospitalizace ve věku nad 65 let, a je proto považováno za hlavní problém veřejného zdraví. V Itálii trpí srdečním selháním asi 1,500,000 10 65 lidí a odhaduje se, že jeho prevalence se s každou dekádou věku zdvojnásobuje (po XNUMX. roce dosahuje asi XNUMX %).

DEFIBRILÁTORY, NAVŠTÍVTE SPUŠTĚNÍ EMD112 NA EMERGENCY EXPO

Příčiny srdečního selhání

Jde o patologii spojenou s prodlužováním průměrné délky života a její prevalence se každým rokem zvyšuje v důsledku obecného stárnutí populace.

Může se objevit po epizodě infarktu myokardu nebo při nedostatečné léčbě chronických onemocnění, včetně cukrovky a hypertenze.

Přijetí životního stylu, který zabrání vzniku těchto stavů, je proto klíčovou strategií prevence srdečního selhání.

Srdeční selhání: příznaky

Příznaky zahrnují:

  • dušnost
  • snížená tolerance k námaze;
  • únava;
  • edém (tj. otok).

Stav se může zhoršit až k akutnímu plicnímu edému a smrti.

DEFIBRILÁTORY, MONITOROVACÍ DISPLEJE, ZAŘÍZENÍ PRO KOMPRESE HRUDNÍKU: NAVŠTIVTE STÁNEK PROJEKTU NA NOUZOVÉM EXPO

Léčba srdečního selhání

Terapeutický přístup k srdečnímu selhání spočívá ve farmakologické a nefarmakologické léčbě.

Podívejme se na ně podrobně.

Farmakologické ošetření

Farmakologická léčba je nezbytná k potlačení postupného zhoršování klinického obrazu.

Je však nezbytné zaručit těmto pacientům kontinuitu péče integrované mezi nemocnicí a místní oblastí, aby bylo možné včas rozpoznat případné zhoršení a následně včas upravit terapii.

Nefarmakologická léčba

Nefarmakologická léčba srdečního selhání zahrnuje:

  • implantace defibrilátorů
  • implantace VAD (ventricular Assist Device);
  • transplantace srdce.

Podívejme se, jak fungují a kdy se používají.

defibrilátory

U pacientů s ejekční frakcí menší než 35 % (ejekce je schopnost pumpovat srdce pod určitou hodnotu) je vysoká pravděpodobnost sekundární srdeční zástavy a maligních komorových arytmií.

Implantace automatu Defibrilátor může tuto možnost minimalizovat.

Ve vybraných případech lze zvážit implantaci biventrikulárního defibrilátoru, který korekcí defektů v normální synchronizaci srdečního tepu může optimalizovat srdeční kontrakci (resynchronizaci) zlepšením ejekční frakce.

DEFIBRILÁTORY EXCELENCE NA SVĚTĚ: NAVŠTÍVTE ZOLL BOOTH NA EMERGENCY EXPO

Ventricular Assist Device (VAD)

VAD je mechanická pumpa, která nahrazuje funkci levé nebo pravé komory nebo obou.

Ve většině případů se k podpoře levé komory používá zařízení na podporu levé komory (LVAD).

Zařízení je implantováno do špičky srdce.

Odebírá krev bohatou na kyslík, kterou srdce již nemůže pumpovat tělem, z levé komory a poté ji pumpuje do aorty umělým průchodem zvaným štěp.

Řídicí jednotka a baterie jsou umístěny mimo tělo a srdeční pumpa je propojena propojovacím kabelem.

Může být použit

  • při terminálním srdečním selhání
  • u kandidáta na transplantaci;
  • jako definitivní terapii.

Transplantace srdce

Transplantace srdce je indikována u pacientů v konečném stádiu srdečního selhání, refrakterních na medikamentózní a chirurgickou terapii, jako poslední možnost pro zlepšení kvality života a prodloužení přežití.

Způsobilí pacienti

  • musí být menší než 70 let
  • nemají pokročilé selhání jiných orgánů, novotvary, těžkou plicní hypertenzi.

Úprava životního stylu po srdečním selhání

Po srdečním selhání je dobré věnovat pozornost svému životnímu stylu a dodržovat řadu dobrých pravidel, jako jsou:

  • snížení denního příjmu sodíku;
  • snížení denního příjmu alkoholu (max. 1-2 sklenice vína/nápoj);
  • snížení tělesné hmotnosti u obézních pacientů;
  • zákaz kouření cigaret;
  • každoroční očkování proti chřipce a pneumokoku;
  • programy srdeční rehabilitace.

Přečtěte si také:

Srdcové šelesty: Co to je a kdy si dělat starosti

Srdeční selhání a umělá inteligence: Algoritmus samoučení k detekci známek neviditelných pro EKG

Srdeční amyloidóza, nové možnosti léčby: Kniha od Sant'Anna Di Pisa je vysvětluje

Sekundární kardiovaskulární prevence: Aspirin Cardio je první zachránce

Zdroj:

GSD

Mohlo by se Vám také líbit