Dysfunkční interakce: co je Karpmanův dramatický trojúhelník?
Karpmanův trojúhelník (nebo dramatický trojúhelník) je teoretický model dysfunkční interakce, který se používá ve vztazích moci a odpovědnosti v konfliktech.
Teoretický předpoklad je založen na velmi specifické roli, kterou každý člověk v této interakci hraje: z role každého člověka má dopad nejen na něj samotného, ale i na ostatní.
Jaké jsou role Karpmanova dramatického trojúhelníku?
V Karpmanově trojúhelníku jsou tři role, stejně jako vrcholy trojúhelníku (odtud název):
Pronásledovatel
'Všechno je to tvoje chyba!' vzor je spojen s touto rolí.
Pronásledovatel (nebo pachatel) šikanuje oběť hyperkritickým, represivním a odsuzujícím postojem.
Cítí se nadřazený a projevuje svou domnělou nadřazenost a velkolepost.
Nosí tuto masku přetvářky, aby se vyhnul naslouchání svým vlastním pocitům a aby nebyl rozdrcen svými vlastními strachy.
Pronásledovatel potřebuje oběť, protože mu to umožňuje promítnout do ní svou vlastní nejistotu a potíže s emocionální dysregulací.
Spasitele
S touto rolí je spojeno 'Pomůžu ti!' vzor.
Zachránce má za úkol podporovat oběť.
Je to člověk, který nedokáže přijmout vlastní limity a vypořádat se se svými konflikty, cítí se jako nevyřešený člověk, který se snaží zapomenout a odstranit nebo popřít své problémy tím, že se věnuje tomu druhému.
Tím, že druhému ukazuje své filantropické kvality a cítí se nepostradatelný, cítí se naplněný; když však nemůže oběti pomoci, cítí se frustrovaný.
Pomoc zachránce není pro oběť dobrá a znemožňuje ji převzít odpovědnost, takže je zranitelná vůči pronásledovateli.
Oběť
S touto rolí je spojeno 'chudák já!' vzor.
Oběť není skutečnou obětí, ale nosí tuto masku.
Cítí se zoufalá a utlačovaná, obviněná a závislá.
Tato role dává možnost zůstat neustále nablízku zachránci a neustále přijímat náklonnost a útěchu: oběť tak uspokojuje svou potřebu závislosti, nikdy se necítí odpovědná za to, co se stane, veškerou vinu skládá na svého pronásledovatele.
Tyto tři role obvykle hrají tři lidé v neustálé interakci a strnulým způsobem, přičemž každý má tendenci živit začarovaný kruh těmito vztahovými charakteristikami toho druhého.
Pomoc nabízená zachráncem nedovoluje oběti převzít odpovědnost nebo rozvíjet zdroje sama a nutí ji zůstat stále v pozici méněcennosti, závislosti a potřeby.
Stává se, že se role vymění, ale dynamika zůstává stejná, bez cesty ven z kruhu!
Karpmanův dramatický trojúhelník v pohádkách
Pro představu svého trojúhelníku se Karpman inspiroval předlohou pohádek, kde často nacházíme
- hlavní hrdina ztělesňující roli bezmocné oběti (Červená karkulka, Jeníček a Mařenka, Šípková Růženka),
- antagonista (vlk, čarodějnice, zlobr),
- spasitel (kmotřička víla, lovec).
Podobné stereotypní role zastávají i postavy v opeře nebo v jiných uměleckých oborech.
Jak se dostat z dramatického trojúhelníku?
Abychom se z této situace dostali, musí každá role provést změny.
Pro oběť je nutné pokusit se rozvinout vlastní autonomii: musí se proto snažit a převzít odpovědnost za sebe, stavět na svém sebevědomí a pocitu vlastní účinnosti.
Svou zranitelnost musí využít jako výchozí bod k restrukturalizaci sebe sama.
Pronásledovatel se musí pokusit rozpoznat a přijmout svá omezení a nejistoty, stát se asertivnější a přestat soudit ostatní, snažit se
Spasitel musí lidem ponechat svobodnou volbu, zda s ním vstoupí či nevstoupí do vztahu, přestat je k sobě poutat jen z potřeby, obrátit pozornost k vlastním konfliktům, snažit se je řešit a naučit se žádat o pomoc. Zkrátka musí přijmout jeho osobnost, aniž by se uchýlila k falešnému altruismu.
Co dělat:
- V dilematu 'buď já, nebo ten druhý' si vyberte sám sebe;
- Přijměte v případě potřeby přímé konfrontace s pachatelem;
- Přijměte ho zklamat tím, že řeknete „Ne“;
- Čelit strachu a vině;
- Neodkládat akci pro vlastní dobro, dokud člověk tyto pocity přestane mít.
Bibliografie
Yalom ID (1995). Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Basic Books, New York Tr. to.
Teoria a pratica della psicoterapia di Gruppo, Bollati Boringhieri, Turín, 1997.
Weiss J. (1993). Přijďte si zacvičit na psychoterapii. Tr. To. Bollati Boringhieri, Turín, 2000.
Weiss J., Sampson, H. (1999). Convinzioni patogen. Quattro Venti, Urbino.
Přečtěte si také
Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android
Gaslighting: co to je a jak to poznat?
Facebook, závislost na sociálních sítích a narcistické rysy osobnosti
Fobie ze sociálního vyloučení a vyloučení: Co je FOMO (Fear Of Missing Out)?
Narcistická porucha osobnosti: identifikace, diagnostika a léčba narcisty
Intermitentní výbušná porucha (IED): Co to je a jak ji léčit
Baby blues, co to je a proč se liší od poporodní deprese
Deprese u starších lidí: Příčiny, příznaky a léčba
6 způsobů, jak emocionálně podpořit někoho s depresí
Zneškodnění mezi prvními respondenty: Jak zvládnout pocit viny?
Paranoidní porucha osobnosti: Obecný rámec
Vývojové trajektorie paranoidní poruchy osobnosti (PDD)
Reaktivní deprese: Co to je, příznaky a léčba situační deprese
Gaslighting: co to je a jak to poznat?
Facebook, závislost na sociálních sítích a narcistické rysy osobnosti
Separační úzkost: Příznaky a léčba
Úzkost, kdy se normální reakce na stres stává patologickou?
Úzkost: Sedm varovných znamení
Fyzické a duševní zdraví: Jaké jsou problémy související se stresem?
Co potřebujete vědět o poruchách užívání návykových látek
Co je mentální anorexie? Příznaky a léčba této poruchy výživy
Bulimia nervosa: Příznaky, diagnostika a léčba
Příznaky úzkosti a alergie: Jakou souvislost určuje stres?
Záchvaty paniky: Vyřeší problém psychotropní léky?
Záchvaty paniky: Příznaky, příčiny a léčba
První pomoc: Jak se vypořádat se záchvaty paniky
Panic Attack Disorder: Pocit bezprostřední smrti a úzkosti
Záchvaty paniky: Příznaky a léčba nejběžnější úzkostné poruchy
Příznaky úzkosti a alergie: Jakou souvislost určuje stres?
Ekologická úzkost: Účinky změny klimatu na duševní zdraví