Poruchy příjmu potravy u dětí: je to chyba rodiny?

V posledních letech jsme svědky výrazného snižování věku propuknutí poruch příjmu potravy, kdy chlapci a dívky již ve věku 9 let vykazují příznaky typické pro projev psychopatologie adolescentů a dospělých.

Čím nižší je věk nástupu, tím jemnější a rozmanitější mohou být projevy poruch příjmu potravy

Některé dívky výrazně zvyšují svou fyzickou aktivitu nebo lze zaznamenat výrazné změny ve způsobu stravování (např. krájejí jídlo, odebírají a pitvají jídlo, zcela vyřazují některé potraviny…).

Tyto změny jsou často pediatry a rodiči podceňovány a označovány jako „přechodné události“, které spontánně odezní.

Je nepochybně pravda, že vývojový věk je charakterizován fyziologickými přechodnými „krizemi“, ale stejně důležité je provést včasné posouzení, které může vyloučit počáteční strukturování problému s jídlem.

Při hodnocení, zvláště když mluvíme o dětech, nemůžeme nezohlednit kontext nebo interaktivní systém, do kterého je zasazeno.

Obtížným úkolem klinického lékaře bude pokusit se porozumět tomu, zda existují a jaké jsou obtíže tohoto dítěte v daném konkrétním období života a v tomto specifickém rodinném kontextu.

ZDRAVÍ DĚTÍ: VÍCE INFORMACÍ O MEDICHILDU NAVŠTÍVENÍM BOTY NA EMERGENCY EXPO

Poruchy příjmu potravy, rodinné charakteristiky

V minulosti byla tendence studovat charakteristiky rodiny, hledat deficity a dysfunkční dynamiku odpovědnou za vznik poruchy příjmu potravy.

Gull (1874) a Lasegue (1873) považovali rodiny za překážku léčby.

Minuchin (1978) identifikoval konkrétní fungování anorektických rodin. Podle tohoto autora by se dalo vyzdvihnout

  • hluboké zapletení (přehnané zapojení a špatná diferenciace hranic);
  • přehnaná protektivnost (členové projevují vysoký stupeň znepokojení a vzájemného zájmu a nedostatek autonomie)
  • vyhýbání se konfliktům (rodina má nízkou toleranci ke konfliktům, které zůstávají latentní nebo se jim vyhýbají)
  • rigidita (rodina je zvláště odolná vůči změnám, zejména vůči individuálním pokusům o diferenciaci).

Mara Selvini Palazzoli (1998) hovoří o patové situaci v páru, aby naznačila nespokojenost páru, která vede rodiče k tomu, že jsou obzvláště přehnaně ochranitelští vůči své dceři, po níž se implicitně požaduje, aby zůstala věčně malá.

Dcera by proto dostala za úkol zaplnit citovou prázdnotu a nespokojenost manželů, protože by se nemohla od rodiny osvobodit.

Patologie poruchy příjmu potravy by nastala, když si dívka uvědomí, že je používána spíše jako nástroj, než aby byla považována za jednotlivce.

Vzhledem ke zjištěným charakteristikám a rodinné dynamice si musíme položit otázku: jsou funkce a zvýrazněné charakteristiky jisté, že již existují a jsou příčinou poruchy příjmu potravy, nebo v některých případech mohou být důsledkem?

Příčiny poruch příjmu potravy u dětí

K dnešnímu dni víme, že etiologie poruch příjmu potravy je složitá a není možné identifikovat jediný příčinný faktor.

Teorie, které tvrdily, že za příčinu mentální anorexie je ústřední postavení rodiny, vedly například k vymýšlení hanlivých termínů, jako je „anorexogenní“ matka, které bohužel přetrvávají dodnes.

Stereotypy o rodinných příčinách poruch příjmu potravy mohou vést k nadměrnému obviňování rodičů a zhoršování vztahů.

Nedávné údaje ukazují, že zapojení rodičů do léčby přispívá ke snížení psychické a zdravotní morbidity, zejména u pacientů s krátkou dobou trvání poruchy příjmu potravy.

Dále se zdá, že není možné identifikovat konkrétní strukturu či vzorec fungování rodiny s dítětem s poruchou příjmu potravy.

Postupem času a na základě nejnovějších studií došlo k posunu od pohledu na rodinu zaměřeného především na přítomnost patologie a rizikových faktorů k pohledu zaměřenému na její zdroje.

Ve vývojovém věku nyní hovoříme o přístupu rodinné odolnosti, přístupu orientovaném na zdroje a potenciál obnovy a změny (Walsh, 2008).

Rodina je dynamický systém (změna jednoho člena ovlivní celý systém a naopak), ale ten, který má tendenci udržovat svou homeostázu, svou rovnováhu. Evoluční změny u dětí vyžadují neustálé přizpůsobování celého rodinného systému, stejně jako kritické okamžiky.

Zde může být změna paradigmatu rodiny a zaměření se na její zdroje nápomocné při podpoře vytváření nové rovnováhy, která je užitečná při řešení problému stravování dítěte.

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Jídlo a děti, pozor na vlastní odvykání. A vyberte si kvalitní jídlo: „Je to investice do budoucnosti“

Poruchy příjmu potravy: Korelace mezi stresem a obezitou

Při hledání personalizované stravy

Diabetická dieta: 3 falešné mýty k rozptýlení

Proč v poslední době všichni mluví o intuitivním stravování?

Všímavé stravování: Důležitost vědomé stravy

Středomořská strava: Proč je dobrá pro vaše zdraví a životní prostředí

Pediatrie / Děti a migréna: Žádné jídlo není zakázáno, ale pozor na nadváhu

Infekce kontaminovanými potravinami: co to je, léčba a léčba

Psychosomalisation of Beliefs: The Rootwork Syndrome

Zdroj:

IPSICO

Mohlo by se Vám také líbit