Srdeční selhání: příčiny, příznaky a léčba

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno pumpovat dostatečné množství krve do všech orgánů a částí těla. Tento stav se také nazývá srdeční selhání, ačkoli tento termín by se lépe hodil k označení stádií srdečního selhání charakterizovaných nadměrným hromaděním tekutin a/nebo poruchou funkce jiných orgánů způsobenou srdeční poruchou.

Taková nedostatečnost je velmi častým stavem, který postihuje více než 5 % lidí starších 70 let.

Ve většině případů jde o chronický stav, který je nutné sledovat a léčit po celý život.

KARDIOPROTEKCE A KARDIOPULMONÁRNÍ resuscitace? NAVŠTÍVTE TEĎ EMD112 BOOTH NA EMERGENCY EXPO, ZÍSKEJTE VÍCE

Jaké jsou příčiny srdečního selhání?

Srdeční selhání může být způsobeno několika příčinami, z nichž nejčastější jsou:

  • vysoký krevní tlak (hypertenze), zvláště pokud se neléčí: to zvyšuje práci srdce, které se časem může zvětšit (tj. vyvinout hypertrofii) a únavu;
  • onemocnění věnčitých tepen (onemocnění tepen, které přivádějí arteriální krev do srdečního svalu), zejména pokud mělo za následek jeden nebo více srdečních záchvatů, které narušily schopnost srdce stahovat se;
  • onemocnění srdečního svalu (myokardiopatie nebo kardiomyopatie), nejčastěji neznámého původu, méně často mohou být důsledkem příjmu látek toxických pro srdce (např. nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo některých léků užívaných v léčbě rakoviny), nebo virových infekcí (myokarditida); existují i ​​formy s dědičnými vlastnostmi (familiární myokardiopatie)
  • onemocnění srdečních chlopní (valvulopatie) a malformace srdce přítomné od narození (vrozené srdeční choroby), které způsobují zvýšení srdeční činnosti a/nebo změnu (nadměrný nebo nedostatek) průtoku v plicních cévách.

Jaké jsou poruchy způsobené srdečním selháním?

Hlavní potíže (symptomy) způsobené srdečním selháním jsou:

  • únava (astenie), snadná únavnost, snížená schopnost vykonávat fyzickou námahu a u pokročilejších forem i lehčí aktivity (např. oblékání);
  • dušnost a dušnost (dušnost) při námaze (intenzivní, střední nebo lehké, podle stupně onemocnění), nebo i v klidu; charakteristické pro srdeční selhání jsou potíže s dýcháním vleže, které se zlepšují v sedě nebo vyžadují použití 2 nebo více polštářů ke spánku;
  • otok (edém) v důsledku nahromadění tekutiny v měkkých tkáních nohou; může to být patrné (boty jsou těsné, ponožky zanechávají stopu), ale někdy to lze rozpoznat pouze tím, že si všimnete, že stisknutí prsty kolem kotníku nebo na přední části nohy zanechává stopu; projevuje se hlavně večer
  • pocit překrvení břicha (někdy s bolestí v ústech žaludku nebo na pravé straně, objevující se při fyzické aktivitě nebo i po méně vydatném jídle) v důsledku trávicích potíží v důsledku sníženého prokrvení trávicího systému a hromadění krve tekutiny v játrech;
  • pocit bušení srdce, zrychlený srdeční tep (tachykardie) nebo zpomalený srdeční tep (bradykardie) nebo jinak nepravidelný srdeční tep (arytmie);
  • závrať nebo vertigo, obecně bez obav, pokud jsou krátkodobé nebo spojené s přechodem z lehu nebo sedu do stání; musí být neprodleně hlášena lékaři, pokud je nezávislá na změně polohy a je spojena se zrychlením, zpomalením nebo nepravidelností srdečního tepu.

Jak se léčí srdeční selhání?

Srdeční selhání je ve většině případů chronickým stavem; proto si zaslouží celoživotní sledování a léčbu.

Pouze v některých případech (např. operace chlopenního onemocnění, která dosud nevedla k nevratnému poškození srdečního svalu) je možné se definitivně uzdravit.

KVALITNÍ AED? NAVŠTIVTE STÁNEK ZOLL NA NOUZOVÉM EXPO

Cílem léčby je prodloužení života a zlepšení kvality života pacienta se srdečním selháním.

Léčba srdečního selhání je založena na lécích a některých nefarmakologických léčebných postupech, z nichž nejvýznamnější jsou některé kardiochirurgické operace a nově i aplikace elektrických přístrojů, jako jsou defibrilátory a kardiostimulátory.

Nedílnou součástí terapeutického programu je osvojení vhodné životosprávy, a to jak z hlediska obecných kardiovaskulárních preventivních opatření, tak s ohledem na určitá specifická pravidla (snížení příjmu soli, omezení příjmu vody a tekutin obecně), která v předmětu s srdeční selhání nabývá zvláštní hodnoty.

Léky na srdeční selhání

Farmakologické terapie, které jsou dnes k dispozici, umožnily podstatné zlepšení přirozené historie pacientů se srdečním selháním.

Existují léky, které mohou léčit některé z nejvíce invalidizujících příznaků srdečního selhání (to je případ diuretik s ohledem na zadržování tekutin) a jiné, které mohou působit proti, zpomalit nebo dokonce zvrátit základní mechanismy srdečního selhání.

Většina pacientů se srdečním selháním užívá několik léků; i když může být obtížné a nepohodlné užívat tolik různých léků, cílem je udržet kompenzační stav (a tím pacientovu pohodu) co nejdéle a použít co nejvíce léků, které jsou schopny „vyléčit“. srdeční selhání, které chrání srdce před zhoršením nebo dokonce zlepšuje jeho výkon.

Třídy léků nejčastěji používaných při léčbě srdečního selhání jsou uvedeny níže.

Je zřejmé, že ne všichni pacienti musí užívat všechny zde uvedené léky

Diuretika: eliminují přetížení tekutin, ke kterému dochází v důsledku srdečního selhání. Dávka diuretika se může lišit podle potřeb pacienta, který by za určitých okolností měl být schopen „samoobslužnost“ tohoto léku (např. zvýšení dávkování při nárůstu tělesné hmotnosti nad 1.5–2 kg ze dne na den, známka zvyšujícího se zadržování vody). Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou nižší krevní tlak, křeče a snížená hladina draslíku v krvi.

Digitální: zvyšuje kontrakční schopnost srdce a snižuje frekvenci úderů. Pomáhá při zlepšování symptomů u pacientů s pokročilejším srdečním selháním. Hladiny digitalisu v krvi by měly být pravidelně kontrolovány, aby se zabránilo předávkování, které může způsobit nadměrné zpomalení srdeční frekvence, poruchy rytmu a nevolnost.

ACE inhibitory: působí jako vazodilatátory, snižují krevní tlak a tím snižují práci srdce; působí také proti některým mechanismům progrese srdečního selhání, a tak mají „léčivý“ účinek. Kromě působení na některé příznaky srdečního selhání jsou tyto léky schopny prodloužit život pacientům trpícím srdečním selháním a/nebo srdečním selháním a zlepšit tak jejich prognózu. Používají se také při léčbě vysokého krevního tlaku a po infarktu myokardu. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou kašel, nadměrné snížení hodnot krevního tlaku a mnohem vzácněji zvýšená hladina draslíku v krvi a zhoršení ukazatelů funkce ledvin. Aby se předešlo těmto problémům, obvykle se začíná s nízkými dávkami, pak je postupně zvyšuje a pravidelně kontroluje laboratorní testy.

Inhibitory receptoru angiotenzinu II: působí podobným mechanismem jako ACE inhibitory, i když kašel je mezi nežádoucími účinky méně častý.

Beta-blokátory: působí tak, že snižují srdeční frekvenci, krevní tlak a v konečném důsledku i práci srdce, čímž umožňují srdečnímu svalu postupně doplňovat zásoby energie. Beta-blokátory mohou zvrátit tendenci selhávajícího srdce dilatovat a stahovat se méně a méně. Kromě zlepšení čerpací funkce srdce mohou tyto léky také prodloužit život. Používají se také při vysokém krevním tlaku, angíně (bolesti na hrudi způsobené sníženým průtokem krve do srdečního svalu) a srdečním infarktu. U pacientů se srdečním selháním vyžaduje jejich použití na začátku léčby velkou opatrnost: k zahájení a dovedení této terapie na vhodné dávky je třeba začít s velmi nízkými dávkami, které se postupně zvyšují. Zpočátku, právě proto, že beta-blokátory snižují práci srdce, se totiž pacienti mohou cítit unavenější a v některých případech se může zhoršit dekompenzace. Nejčastější nežádoucí účinky jsou spojeny právě s těmito účinky na srdce a jejich schopností zhoršovat astma u predisponovaných jedinců.

Antialdosteronika: tyto léky jsou diuretika, která jsou jako taková sotva účinná, ale ve srovnání s ostatními mají tu zvláštnost, že brání ztrátě draslíku, což je jeden z nejobávanějších vedlejších účinků diuretik používaných v boji proti zadržování vody. Nedávno bylo prokázáno, že spironolakton, progenitor této farmakologické třídy, prodlužuje život pacientům s pokročilým srdečním selháním.

ARNI – sakubitril/valsartan: ARNI (antagonisté receptoru pro neprilysin a angiotensin) jsou novou třídou léků používaných v inovativní terapeutické léčbě srdečního selhání. Kombinace dvou účinných látek sacubitrilu a valsartanu aktivuje hormonální mechanismus, který poprvé umožňuje zvýšit účinky natriuretického peptidového systému (zvýšení vylučování sodíku močí) a současně udržet inhibici reninu. -angiotenzinový systém (regulující krevní tlak).

Bylo prokázáno, že inovativní léčba sakubitrilem/valsartanem snižuje úmrtnost na kardiovaskulární příčiny o 20 procent ve srovnání s referenční terapií, což vede u mladších pacientů s chronickým srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí k prodloužení přežití o jeden a půl roku. vrcholy až 2 roky.

Inhibitory SGLT2: jedná se o novou třídu hypoglykemických léků schopných snížit nejvíce invalidizující příznaky kardiovaskulárních onemocnění. Působí na snížení hladiny glukózy v krvi tím, že způsobí zvýšení vylučování glukózy močí tak, že by také ovlivnilo snížení krevního tlaku (v průměru o 4 mmHg), sekundárně ke snížení sodíku a cirkulačního objemu, což poskytuje významné kardiovaskulární výhody.

Klinické studie ukázaly, že inhibitory SGLT2, které byly schváleny pro léčbu diabetes mellitus 2. typu a vykazovaly významné výsledky ve snížení kardiovaskulárního rizika, byly Empagliflozin, Canagliflozin a Dapagliflozin.

Pacienti se srdečním selháním mohou užívat řadu dalších léků v závislosti také na přítomnosti jiných onemocnění nebo specifických indikací.

To je případ některých antiarytmik, antikoagulancií (zejména v případě současné fibrilace síní), antiagregačních látek, statinů (léky, které mohou snížit hladinu cholesterolu v plazmě), nitroderivátů a blokátorů vápníkových kanálů, vitamínů, železa a nově erytropoetinu, které se používají k boji proti anémii, která může zhoršit příznaky pacientů se srdečním selháním.

Lze srdeční selhání léčit pouze léky?

Většina pacientů se srdečním selháním může být léčena pouze léky.

V posledních dvou až třech letech je však třeba u určitých specifických stavů zjistit a projednat s rodinným lékařem, kardiologem a kardiochirurgem užitečnost intervenčních postupů (implantace biventrikulárního kardiostimulátoru popř. Defibrilátor) nebo kardiochirurgie (korekce mitrální insuficience, plastická chirurgie nebo remodelace komor), které nenahrazují, ale doplňují léčebnou terapii.

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Záněty srdce: myokarditida, infekční endokarditida a perikarditida

Rychlé nalezení - a léčba - Příčina mrtvice může zabránit více: Nové pokyny

Fibrilace síní: Příznaky, na které je třeba dávat pozor

Wolff-Parkinson-White syndrom: co to je a jak ho léčit

Máte epizody náhlé tachykardie? Můžete trpět Wolff-Parkinson-White syndromem (WPW)

Wolff-Parkinson-White syndrom: Patofyziologie, diagnostika a léčba tohoto srdečního onemocnění

Co je srdeční selhání a jak jej rozpoznat?

Oběhový šok (oběhové selhání): Příčiny, příznaky, diagnostika, léčba

Jaká jsou rizika WPW (Wolff-Parkinson-White) syndromu

Zdroj:

Pagine Mediche

Mohlo by se Vám také líbit