Parestézie: význam, příčiny, rizika, diagnostika, léčba, léčba, cvičení

Co jsou to parestézie? V medicíně parestézie (anglicky „paresthesia“) označuje stav charakterizovaný změněným vnímáním citlivosti na různé smyslové podněty (tepelné, hmatové, bolestivé, vibrační), a to jak z hlediska jejich nástupu, trvání, tak i dislokace.

Termín „parestézie“ také označuje subjektivní poruchu citlivosti spočívající v nástupu elementárního vjemu (brnění, mravenčení, lechtání, svědění, píchání špendlíkem atd.) při absenci specifické stimulace.

„Normální“ pocit brnění se objevuje, když příliš dlouho stojíte nebo sedíte, nebo když nosíte boty, které jsou příliš těsné a příliš vysoké podpatky: obvykle tento typ mravenčení zmizí během několika minut změnou polohy nebo typu boty.

Příčiny a rizikové faktory parestezií

Existuje mnoho stavů a ​​patologií, které mohou způsobit parestezie, od myelopatií a radikulopatií až po špatný krevní oběh.

Obvykle je základem parestézie jeden nebo více faktorů, které narušují fungování nervového systému (jak centrálního, tak periferního) a/nebo vaskulárního systému (arteriálního i žilního).

Když je parestézie charakterizována přechodným brněním v nohou, může to být způsobeno skřípnutím nervů: k tomu dochází, pokud stojíte nebo sedíte po dlouhou dobu nebo nosíte boty, které jsou příliš těsné a na vysokých podpatcích.

Některé nemoci a stavy, které mohou způsobit nebo podporovat parestézie, jsou:

  • klaudikace přerušované;
  • mozková mrtvice;
  • syndrom benigních křečí a fascikulace;
  • nádory slinných žláz;
  • akromegalie;
  • chronická úzkost a stres;
  • infarkt myokardu;
  • cervikální spondylóza;
  • bederní spondylóza;
  • artróza;
  • různé typy onemocnění plotének, jako jsou vyhřezlé ploténky;
  • spondylolistéza;
  • syringomyelie (z Chiariho malformace, traumatu, nádoru nebo skoliózy/kyfózy);
  • abnormální kostní hmoty jako u Pagetovy choroby nebo kostních nádorů/metastáz;
  • Spinální nádory;
  • vrozené malformace páteře;
  • infekce;
  • syndrom chronické únavy;
  • zlomeniny obratlů;
  • získaná neuromyotonie nebo Isaacsův syndrom;
  • chronicky nesprávné držení těla;
  • příliš dlouhé držení polohy těla (např. stání nebo sezení);
  • trauma páteře (z dopravních nehod, sportu atd.);
  • traumata různého druhu;
  • nošení těsné obuvi a/nebo obuvi s vysokým podpatkem;
  • syndrom ztuhlého muže;
  • amyloidóza;
  • obeznámenost;
  • ateroskleróza;
  • trombóza;
  • embolie;
  • ischemie;
  • diabetická noha;
  • polycythaemia vera;
  • poliomyelitida;
  • vzteklina;
  • vaskulopatie;
  • koagulopatie;
  • syndrom karpálního tunelu;
  • Sjögrenův syndrom;
  • fibromyalgie;
  • popáleniny;
  • špatný žilní oběh;
  • křečové žíly;
  • záchvaty paniky;
  • bolest hlavy;
  • diabetes;
  • dyslipidémie;
  • rakovina prsu;
  • kožní choroby;
  • virus ebola;
  • zánět jater nebo ledvin;
  • Raynaudův fenomén;
  • hypertyreóza;
  • roztroušená skleróza;
  • zneužívání alkoholu, tabáku nebo jiných látek;
  • vedlejší účinek užívaného léku;
  • migrény;
  • omrzliny;
  • pásový opar;
  • oční herpes zoster;
  • zánět trojklaného nervu;
  • Pagetova nemoc.

Symptomy a příznaky spojené s parestezií

V závislosti na základní patologii, která ji způsobuje, může být parestézie spojena s řadou dalších symptomů, jako je např

  • bolest v místě začátku komprese míšního a/nebo míšního nervu, např krk, hrudník, záda, dolní část zad a/nebo horní nebo dolní končetiny, v některých případech vyzařující do nohou nebo rukou
  • pocit ztuhlosti šíje, zad a/nebo horních nebo dolních končetin;
  • poruchy močení: např. inkontinence moči a potíže s močením
  • poruchy střev: např. fekální inkontinence a zácpa;
  • sexuální poruchy: potíže s udržením erekce a/nebo anorgasmie;
  • příznaky podobné chřipce, jako je horečka, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, rozsáhlá únava, ztráta chuti k jídlu, celková malátnost (zejména v případě zánětu/infekce míchy)
  • claudicatio intermittens;
  • astenie (obecný nedostatek síly)
  • snadná únava;
  • myoklonus;
  • ospalost;
  • svalové křeče;
  • ztráta reflexů;
  • ztráta síly v horních a/nebo dolních končetinách;
  • motorické potíže;
  • svalové fascikulace;
  • paralýza horních a/nebo dolních končetin;
  • ztráta citlivosti kůže;
  • bolestivost;
  • necitlivost v obličeji;
  • nestabilní držení těla někdy se ztrátou rovnováhy;
  • svalová atrofie.

Diagnóza

Vyšetření užitečná při diagnostice základní příčiny parestézie se liší v závislosti na patologii nebo stavu, který lékař podezřívá prostřednictvím anamnézy (shromáždění všech údajů týkajících se pacienta a jeho anamnézy) a objektivního vyšetření (vlastní vyšetření).

Obecně platí, že vyšetření, která by mohla být užitečná při diagnostice příčiny parestézie, jsou:

  • krevní testy;
  • laboratorní testy;
  • zobrazování magnetickou rezonancí;
  • počítačová tomografie (CT);
  • radiografie;
  • myelografie
  • elektrokardiogram;
  • ultrazvuk s colordopplerem
  • biopsie;
  • posturální analýza;
  • vestibulární vyšetření;
  • elektromyografie;
  • elektroencefalogram;
  • bederní vpich.

DŮLEŽITÉ: Ne všechna uvedená vyšetření jsou vždy nutná.

Diagnóza (a léčba) stavu, který způsobuje parestezii, může vyžadovat zásah různých odborníků, včetně neurologa, neurochirurga, ortopeda, otolaryngologa, posturologa, cévního chirurga; radiolog, hematolog, gnatolog, maxilofaciální chirurg, kardiolog, fyzioterapeut a další.

Kdy volat lékaře?

Mírná parestézie, která se objeví pouze jednou a možná po dlouhém držení „nepohodlné“ polohy, může být zcela normální a neměla by vyvolávat obavy.

Naopak závažná parestézie, která se bez zjevné příčiny a často opakuje, by měla být vyšetřena lékařem: v některých případech může být mravenčení nebo pálení ve skutečnosti příznakem vážného stavu nebo patologie, které je třeba okamžitě vyhodnotit.

Jednotnou tísňovou linku 112 je vhodné volat zejména tehdy, je-li parestézie spojena se závažnými příznaky jako např

  • změna úrovně vědomí nebo bdělosti
  • změna duševního stavu
  • náhlá změna chování (např. stav zmatenosti, delirium, letargie, halucinace)
  • zmatek;
  • potíže s mluvením;
  • necitlivost nebo slabost na jedné straně těla;
  • potíže s pohybem;
  • změněná citlivost;
  • ochrnutí;
  • náhlé změny vidění;
  • ztráta zraku;
  • bolest oka;
  • únik moči;
  • fekální inkontinence;
  • mdloby;
  • erektilní deficit nebo anorgasmie.

Pokud parestézie nastává kontinuálně, invazivně, následuje po traumatu hlavy, krku nebo zad a existuje pocit, že se šíří po celém těle, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

Terapie a léky na parestézie

Neexistuje jediná terapie, která by platila ve všech případech: místo toho existují různé typy terapií, které lze použít k léčbě základního faktoru, který parestezii způsobuje.

Ke snížení mravenčení v chodidlech a prstech však existují tipy, které jsou vždy platné, jako je vyhýbat se nošení vysokých podpatků nebo bot, které příliš pevně svírají prsty.

Pokud se tohoto zvyku prostě nemůžete vzdát, využijte vložky do bot a kupte si kvalitní boty.

Dávejte pozor, abyste před cvičením neprováděli náročné tréninky protahováním, opět s vhodnou běžeckou a tělocvičnou obuví na rovném povrchu.

Vyberte si dobré alternativní sporty, které nezpůsobují mravenčení, včetně plavání a cyklistiky, a snažte se co nejvíce zhubnout, protože je známo, že nadváha a obezita tento nepříjemný pocit zvyšují.

Protože dlouhé sezení se zkříženýma nohama nebo se zkříženýma nohama může vést k necitlivosti, často měňte polohu, abyste pomohli krevnímu oběhu a uvolnili ucpané tepny.

Noste kompresní punčochy a ponožky pro zvýšení citlivosti prstů na nohou, omezte alkohol a udržujte nohy v teple nahřátou dekou.

Některá cvičení mohou snížit parestezii a lumbosakrální a/nebo krční bolest, která je s tím často spojena

Cvičení, která mohou snížit parestézie dolní části zad, hýždí a dolních končetin a lumbosakrální bolesti

  • cvik 1: vsedě s nohama od sebe, pomalu se předklánějte, dokud se nejprve nedotknete jedné nohy, pak druhé nohy; pak se pomalu zvedněte, dokud nebudete zpět s rovnými rameny a zády a zvedněte ruce se spojenými rukama;
  • Cvičení 2: Postavte se s mírně rozkročenýma nohama, položte ruce za záda těsně nad hýždě, poté pomalu protáhněte záda a přitom držte kolena rovně.

Cvičení, která mohou snížit parestézie krku, hlavy, ramen a horních končetin a bolesti krku:

  • Cvičení 1: vestoje nebo vsedě, pomalu ohněte krk do stran, mezi ohyby ve výchozí poloze na několik sekund pauzu;
  • cvik 2: ve stoje nebo vsedě pomalu ohněte krk na stranu; rukou na straně, na kterou máte ohnutý krk, uchopte zápěstí protější paže a stáhněte ji mírně dolů, aby se napnuly ​​trapézy a kontralaterální ramenní svaly; vydržte v pozici 20 sekund a vyměňte strany;
  • cvik 3: vestoje, pomalu pokrčte krk do stran; rukou na straně, na kterou je vaše hlava ohnutá, zatlačte hlavu mírně dolů, abyste vytvořili napětí; ohněte druhou paži na 90º a dejte ruku za záda; vydržte v pozici 20 sekund a vyměňte strany
  • cvik 4: ve stoje nebo vsedě se vzpřímenými zády pomalu ohýbejte krk doprava, dozadu, doleva a dopředu tak, abyste provedli úplný kruh hlavy; ramena a krk udržujte uvolněné po celou dobu pohybu a opakujte v opačném směru.

Kromě toho mohou situaci zlepšit protahovací cvičení, která se mají provádět pod lékařským dohledem.

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Fibromyalgie: Důležitost diagnózy

Zlomenina ramene a proximálního humeru: Příznaky a léčba

Revmatoidní artritida léčená implantovanými buňkami, které uvolňují léčivo

Kyslíková ozonová terapie při léčbě fibromyalgie

Vše, co potřebujete vědět o fibromyalgii

Long Covid: Co to je a jak to léčit

Studie Long Covid, Washington University upozorňuje na důsledky pro přeživší Covid-19

Long Covid a nespavost: „Poruchy spánku a únava po infekci“

Jak lze fibromyalgii odlišit od chronické únavy?

Fibromyalgie: Příznaky, příčiny, léčba a citlivá místa

Zdroj:

Medicina online

Mohlo by se Vám také líbit