Perzistující plicní hypertenze u novorozence: léčba, prognóza, mortalita
Perzistentní plicní hypertenze novorozence nebo jednoduše „Perzistentní plicní hypertenze“ (odtud zkratka „PPH“ nebo „Perzistentní plicní hypertenze novorozence“, odtud zkratka „PPHN“) je neonatální respirační porucha charakterizovaná zúžením plicních tepen v novorozence po narození, se sníženým průtokem krve do plic a tím i sníženou hladinou cirkulujícího kyslíku
Léčba perzistující plicní hypertenze u novorozence se zaměřuje na dva hlavní body
- snížení plicní vaskulární rezistence (PVR);
- zvýšení systémové vaskulární rezistence (SVR).
To by mělo vést ke snížení pravo-levého zkratu a zvýšení průtoku krve v plicích.
Někteří novorozenci mohou příznivě reagovat na suplementaci kyslíkem (oxygenoterapii), ale většina vyžaduje intubaci a asistovanou ventilaci.
Léčba spočívá v umístění kojence do prostředí se 100% kyslíkem.
Ke kyslíku vdechovanému kojencem je možné po několik dní přidávat velmi malou koncentraci oxidu dusnatého, což způsobuje vazodilataci plicních tepen a snižuje plicní hypertenzi.
Hlavním cílem asistované ventilace při léčbě PPHN je indukce respirační alkalózy.
Respirační alkalóza způsobená hyperventilací by zase měla vést k vaskulárně-pulmonální dilataci, když pH překročí 7.50.
Zdá se, že mediátorem tohoto účinku na snížení ISR je koncentrace hydrogeniontů a ne PaCO2.
Jak ISR klesá, průtok krve perviózním ductus arteriosus (PDA) se snižuje a plicní průtok se zvyšuje.
U rozrušeného kojence, který není adaptován na mechanický ventilátor, může docházet k obdobím hypoxie, která může zhoršit pravo-levý zkrat.
V takových případech se doporučuje farmakologická obrna dýchacích svalů a sedace.
Použití neuromuskulárních blokátorů však není všeobecně přijímáno, takže některá centra léčí PPHN, aniž by se uchýlila ke svalové paralýze.
Kojenci s PPHN mohou dostat tekutiny a antibiotika v případě bakteriální infekce.
Farmakologická léčba PPHN může také zahrnovat tolazolin, lék, který má potenciál způsobit plicní vazodilataci.
Tolazolin je β-adrenergní blokátor s účinkem podobným histaminu a přímým vazodilatačním účinkem.
Bohužel použití tolazolinu při léčbě pacientů s perzistující plicní hypertenzí poskytlo protichůdné výsledky
Tolazolin není selektivní plicní vazodilatátor, takže může snížit systémový i plicní arteriální tlak.
Pokud jsou systémové tlaky sníženy více než tlaky v plicích, je dokonce možné zvýšení pravo-levého zkratu.
Klinické použití tolazolinu je také omezeno jeho komplikacemi, mezi které patří hypotenze a gastrointestinální krvácení.
Tento lék může také způsobit zarudnutí kůže v důsledku významné kožní vazodilatace.
Těžká systémová hypotenze u pacientů s PPHN musí být léčena okamžitě, protože má tendenci zvyšovat tlakový gradient mezi plicní tepnou a aortou a tím zvyšovat průtok krve ductus arteriosus.
K úpravě hypotenze se používají léky, jako je dopamin.
Vysokofrekvenční ventilace
K léčbě PPHN byla také použita vysokofrekvenční ventilace.
Nejčastěji se používá u kojenců s průchodem vzduchu parenchymem a výskytem intersticiálního emfyzému.
Role vysokofrekvenční ventilace v léčbě PPHN však dosud není objasněna.
Extracorporeal Membrane Oxygenation (ECMO)
Extracorporeal Membrane Oxygenation (ECMO) je důležitou (v mnoha případech život zachraňující) terapeutickou alternativou v léčbě pacientů s PPHN, kdy konvenční terapeutické metody selhávají.
Arteriovenózní ECMO je metoda, při které se krev novorozenci odebere žilním katétrem a následně se okysličí přes membránový oxygenátor, který samozřejmě odstraní i oxid uhličitý.
Poté, co se krev okysličí, je zahřátá a reinfundována do pacientova arteriálního systému.
Jak naši pracovníci opakovaně zjistili, tato technika může kojencům s těžkými formami PPHN doslova zachránit život, protože umožňuje dostatečné okysličení a snížení PVR.
ECMO může být indikováno za přítomnosti nepříznivých prognostických příznaků, jako je P (Aa) O2 nad 600 mmHg, které přetrvávají po dobu 12 hodin.
Prognóza perzistující plicní hypertenze se značně liší v závislosti na mnoha rysech onemocnění a kojence
Negativní prognostické faktory perzistující plicní hypertenze u novorozence jsou:
- dítě narozené velmi předčasně a s nízkou hmotností;
- těžké fetální úzkost při porodu (např. v důsledku syndromu aspirace mekonia, který je běžný u porodu po termínu nebo porodu v termínu císařským řezem bez porodu)
- syndrom respirační tísně;
- přechodná tachypnoe novorozence (syndrom mokrých plic u novorozenců);
- infekce plodu (sepse novorozence);
- bronchopulmonální dysplazie;
- těžký a namáhavý porod;
- plicní hypoplazie;
- plicní aplazie;
- těžká respirační insuficience;
- vaskulární a/nebo plicní malformace;
- nízký Apgar index;
- intrauterinní asfyktický syndrom;
- neurologická onemocnění;
- jiné patologie: kardiovaskulární, plicní a/nebo systémové.
Přítomnost těžké respirační tísně a těžké bronchopulmonální dysplazie je komplikací, která výrazně zhoršuje prognózu.
Případné neurologické postižení (časté v případech intrauterinního asfyktického syndromu) významně ovlivňuje konečnou prognózu pacientky, obecně zvyšuje mortalitu i možnost, že perzistující plicní hypertenze může zanechat i těžké, oslabující a přetrvávající neurologické následky.
Úmrtnost novorozenců s perzistující plicní hypertenzí je přibližně 10–60 %.
Široká procentuální variabilita závisí v podstatě na upstream příčině perzistující plicní hypertenze.
Smrt obvykle vyplývá z respiračního selhání.
Přibližně 25 % pacientů, kteří přežili perzistující plicní hypertenzi novorozenců, vykazuje
- vývojová zpoždění
- mentální retardace různého stupně;
- motorické a/nebo senzorické neurologické deficity;
- kombinace výše uvedeného.
Přečtěte si také:
Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android
Obstrukční spánková apnoe: co to je a jak ji léčit
Obstrukční spánková apnoe: Příznaky a léčba obstrukční spánkové apnoe
Náš dýchací systém: virtuální prohlídka uvnitř našeho těla
Tracheostomie během intubace u pacientů COVID-19: přehled současné klinické praxe
FDA schvaluje společnost Recarbio k léčbě bakteriální pneumonie získané v nemocnici a s ventilátorem
Klinický přehled: Syndrom akutní respirační tísně
Stres a úzkost během těhotenství: Jak chránit matku i dítě
Respirační tíseň: Jaké jsou příznaky respirační tísně u novorozenců?