Craving: touha a představivost

Craving je termín, který odkazuje na nutkavou touhu po psychoaktivní látce/chování (např. hazard), patří mezi diagnostická kritéria pro poruchu užívání návykových látek (DSM V) a je ústředním faktorem při udržování závislosti.

Craving: jaký druh zkušenosti to je?

Nedávná švédská kvalitativní studie (2022) analyzovala zkušenost bažení na vzorku 21 lidí, z nichž 10 mělo poruchu užívání alkoholu a 11 bylo diagnostikováno patologické hráčství (GAP).

Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru byl učiněn pokus získat přesnější porozumění prožitku pacientů a konkrétně byly zkoumány následující prvky charakterizující bažení: způsob myšlení (imaginativní nebo verbální); obsah; copingové strategie; kontext.

Výsledky studie bažení

Tematická analýza ukázala, že bažení je zpočátku podporováno představami souvisejícími s přípravnými rituály a předvídáním vjemů spojených s užíváním látky nebo návykovým chováním.

Některé subjekty naopak popisují bažení jako symptom nemoci a vyrovnávají se s ním (zvládání) prostřednictvím rozptýlení, zapamatování si negativních důsledků požadovaného chování nebo vyhýbání se podnětům souvisejícím s chováním (strategie kontroly podnětů).

Kontexty představované během zážitku bažení jsou typickými místy, kde se hraje hazardní hry nebo kde se konzumují alkoholické nápoje a kde jsou prožívány pozitivní i negativní emoce.

Zejména touha po alkoholu je popisována jako očekávání úlevy od negativního vnitřního podnětu, jako je stres nebo úzkost, zatímco touha po hazardu je spíše spojena s očekáváním získání odměny.

Závěrem lze říci, že prožitek bažení je z velké části charakterizován mentálními obrazy souvisejícími s rutinními činnostmi, které charakterizují návykové chování, a výsledky, které jedinec očekává, že dosáhne po užití látky nebo hraní hazardních her.

Taková podrobnější znalost bažení může být užitečná pro lepší pochopení individuálních zkušeností a efektivnější nastavení léčebného plánu.

Reference

Månsson, V. a kol (2022), „Vidím sám sebe“: Touha po představách mezi jednotlivci s návykovými poruchami, Journal of Addictive Diseases

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti: příčiny, příznaky, diagnostika, terapie, léky

Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti: psychoterapie, medikace

OCD (obsedantně kompulzivní porucha) vs. OCPD (obsedantně kompulzivní porucha osobnosti): Jaký je rozdíl?

Co je Lima syndrom? Co ho odlišuje od známého Stockholmského syndromu?

Co je to psychotická porucha?

Co je OCD (obsedantně kompulzivní porucha)?

Zemětřesení a ztráta kontroly: Psycholog vysvětluje psychologická rizika zemětřesení

Afektivní poruchy: Mánie a deprese

Jaký je rozdíl mezi úzkostí a depresí: Pojďme se dozvědět o těchto dvou rozšířených duševních poruchách

ALGEE: Společné objevování první pomoci v oblasti duševního zdraví

Záchrana pacienta s problémy s duševním zdravím: Protokol ALGEE

Základní psychologická podpora (BPS) při záchvatech paniky a akutní úzkosti

Co je poporodní deprese?

Jak rozpoznat depresi? Pravidlo tří A: Astenie, Apatie a Anhedonie

Poporodní deprese: Jak rozpoznat první příznaky a překonat je

Poporodní psychóza: vědět to vědět, jak se s tím vypořádat

Schizofrenie: Co to je a jaké jsou příznaky

Porod a pohotovost: poporodní komplikace

Intermitentní výbušná porucha (IED): Co to je a jak ji léčit

Baby blues, co to je a proč se liší od poporodní deprese

Deprese u starších lidí: Příčiny, příznaky a léčba

Reaktivní deprese: Co to je, příznaky a léčba situační deprese

Zdroj:

Istituto Beck

Mohlo by se Vám také líbit