Vrozená srdeční vada a bezpečné těhotenství: důležitost sledování již před početím

Vrozená srdeční vada postihuje asi 1 % narozených dětí a je nejčastější kategorií vrozených vývojových vad

Vrozená srdeční vada vyžaduje specializovanou péči a multidisciplinární diagnostiku a léčbu ve všech fázích života

V dnešní době se díky zdokonaleným diagnostickým technikám a terapiím stále více žen s vrozenou srdeční vadou dožívá dospělosti a mnoho z nich si přeje stát se matkami.

Těhotenství však může změnit kardiovaskulární rovnováhu a vést ke komplikacím, někdy vážným, pro matku i dítě.

Proto je nezbytné, aby všechny ženy s vrozenou srdeční vadou, které si přejí otěhotnět, byly sledovány již před početím, aby mohly být bezpečně doprovázeny až k narození svého dítěte.

Často však touha po mateřství v kombinaci s „dobrý pocit“ přiměje nastávající matky k zahájení těhotenství, aniž by se pozastavily nad možnými důsledky pro ni a její děťátko.

Co je vrozená srdeční vada?

Vrozené srdeční choroby jsou anatomické a funkční srdeční změny způsobené abnormalitami ve vývoji srdce během fetálního období.

Například srdeční chlopeň může být příliš malá, a tak bránit správnému průchodu krve z jedné části srdce do druhé.

Nebo může být komunikace mezi pravou a levou polovinou srdce tam, kde by neměla být; nebo může chybět celá část srdce, jako je komora.

Existují také případy, kdy velké tepny, které vycházejí ze srdce, vznikají opačně, než jak se běžně vyskytují u zdravého srdce.

Tyto abnormality mohou být patrné již u plodu, nebo se mohou projevit až po narození, někdy dokonce i v dospívání či dospělosti.

U některých je znám genetický základ, ale u většiny je neznámá příčina.

Dále jsou to získaná srdeční onemocnění, která představují změny, ke kterým dochází z různých důvodů na srdci, které bylo vytvořeno normálně a narodilo se zdravé.

Jak se diagnostikují vrozené srdeční choroby?

V minulosti docházelo k odhalení vrozené srdeční vady až po porodu, ale dnes je s moderní přístrojovou technikou možné podezření na přítomnost strukturální srdeční choroby již při porodnickém screeningu v prvním trimestru a následně ji potvrdit. při následných kontrolách od 16. týdne.

Pokud tomu tak není, protože někdy není možné diagnostikovat srdeční onemocnění před narozením, podezření na srdeční abnormalitu vznesou neonatologové a pediatři, kteří přijímají nenarozené dítě, a na základě symptomů a klinických příznaků doporučí dítě na dětské kardiologické vyšetření.

Je tedy možné stát se matkou v případě vrozené srdeční vady?

Díky obrovskému pokroku v medicíně je dnes možné dělat stále časnější diagnózy a stále složitější rekonstrukční operace a stát se tak dospělými s normálním společenským a pracovním životem i s těžce vadným srdcem.

U žen s vrozenou srdeční vadou je stát se matkou obecně možné, ale je nezbytné, aby je již od období před početím sledovali odborníci (kardiologové i porodníci) specializovaní na tyto patologické stavy, aby byl zajištěn vhodný postup léčby.

Konkrétně bude možné posoudit typ srdečního onemocnění, zda nedoporučit otěhotnět, zda změnit léčbu, aby nedošlo k případnému poškození plodu, a zda zlepšit srdeční stav před zahájením těhotenství.

Vyšetření navíc ženu informuje o možných rizicích: přenosu vrozené srdeční vady na nenarozené dítě, předčasného porodu, sníženého růstu plodu a zhoršení (ne vždy zcela reverzibilního) srdečního stavu.

Proč by ženu s vrozenou srdeční vadou měli sledovat kardiologové a porodníci, kteří jsou na tento těhotenský stav odborníci?

Během devíti měsíců dochází k významným kardiovaskulárním změnám, které mohou změnit klinickou rovnováhu ženy.

Zvýšení objemu cirkulující krve, až trojnásobek výchozí hodnoty, zvýšení srdeční frekvence, snížení krevního tlaku (s výjimkou žen s predispozicí k hypertenzi), to vše jsou stavy, které se vyskytují v každém těhotenství, ale u žen s předchozím srdečním onemocněním onemocnění nemusí být dobře tolerováno s někdy vážnými následky.

Obecně jsou arytmie a srdeční selhání nejčastější neporodnickou příčinou komplikací v těhotenství, zejména ve druhém a třetím trimestru.

A porod je také velmi náročná doba z kardiovaskulárního hlediska. Návrat k normálu po porodu u žen s vrozenou srdeční vadou může trvat až 6 měsíců nebo vůbec.

Nástroje pro hodnocení pravděpodobnosti nežádoucích příhod v těhotenství souvisejících s vrozenou srdeční vadou

Nejpřesnějším a nejkomplexnějším nástrojem pro stanovení mateřského rizika u žen s vrozenou srdeční vadou je klasifikace Světové zdravotnické organizace (WHO), která definuje 4 rizikové třídy:

Třída 1. Zahrnuje onemocnění srdce, u nichž je riziko nežádoucích účinků převyšující riziko u běžné populace

Třída 2. Zahrnuje i poměrně složité srdeční choroby jako je Fallotova tetralogie operovaná s dobrým funkčním výsledkem a bez vzdálených komplikací a některé drobné chlopenní patologie.

Třída 3. Zvýšené kardiovaskulární riziko v těhotenství s rizikem předčasného porodu, hypovývoje a komplikací v těhotenství.

Třída 4. Zahrnuje ty situace, ve kterých je těhotenství kontraindikováno. Riziko nežádoucích účinků u matky je stejně vysoké jako u plodu.

Přečtěte si také:

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Patologie v těhotenství: Přehled

Integrovaný těhotenský test: k čemu slouží, kdy se provádí, komu se doporučuje?

Trauma a úvahy jedinečné pro těhotenství

Pokyny pro řízení pacientů s těhotným traumatem

Jak poskytnout správnou neodkladnou lékařskou péči těhotné ženě s traumatem?

Těhotenství: Krevní test by mohl předpovědět časné varovné příznaky preeklampsie, říká studie

Trauma během těhotenství: Jak zachránit těhotnou ženu

Cestování během těhotenství: Tipy a varování pro bezpečnou dovolenou

Diabetes a těhotenství: Co potřebujete vědět

Pohotovostní zásahy: Zvládání porodních komplikací

Záchvaty u novorozenců: Nouzová situace, kterou je třeba řešit

Poporodní deprese: Jak rozpoznat první příznaky a překonat je

Poporodní psychóza: vědět to vědět, jak se s tím vypořádat

Porod a pohotovost: poporodní komplikace

Dětská epilepsie: Jak se vypořádat se svým dítětem?

EMS: Pediatrická SVT (supraventrikulární tachykardie) versus sinusová tachykardie

Dětské toxikologické mimořádné události: lékařský zásah v případech dětských otrav

Valvulopatie: Vyšetřování problémů srdečních chlopní

Jaký je rozdíl mezi kardiostimulátorem a subkutánním defibrilátorem?

Srdeční onemocnění: Co je kardiomyopatie?

Záněty srdce: myokarditida, infekční endokarditida a perikarditida

Srdcové šelesty: Co to je a kdy si dělat starosti

Klinický přehled: Syndrom akutní respirační tísně

Stres a úzkost během těhotenství: Jak chránit matku i dítě

Botallo's Ductus Arteriosus: Intervenční terapie

Kardiovaskulární onemocnění: diagnostika, terapie a prevence

Zdroj:

Poliklinika v Miláně

Mohlo by se Vám také líbit