Koronarografie, co je to za vyšetření?

Koronarografie je diagnostický test, kterým lze studovat průtok krve v koronárních tepnách pomocí kontrastní látky a rentgenového záření.

Výkon je jednou ze srdečních katetrizačních technik, neboť zahrnuje zavedení katetru až k srdci s cílem vstříknout kontrastní látku do koronární tepny.

KARDIOPROTEKCE A KARDIOPULMONÁRNÍ resuscitace? NAVŠTÍVTE TEĎ EMD112 BOOTH NA EMERGENCY EXPO, ZÍSKEJTE VÍCE

Koronografie, přístupovým bodem je obvykle stehenní tepna na úrovni třísla nebo brachiální tepna

Délka vyšetření je cca 15 minut, ale může trvat i více než hodinu.

Pokud je během výkonu zjištěna obstrukce nebo stenóza, může kardiolog okamžitě provést koronární angioplastiku k rozšíření cévy a obnovení koronární průchodnosti.

NOSÍTKA, PLICNÍ VENTILÁTORY, EVAKUAČNÍ KŘESLA: PRODUKTY SPENCER NA DVOJITÉ BUDCE NA NOUZOVÉM EXPO

Proč se toto vyšetření provádí

Toto vyšetření se často provádí ve spojení s koronární angioplastikou a předepisuje se především k posouzení stavu průchodnosti koronárních tepen, identifikaci zúžení (stenózy) a uzávěrů nebo jiných abnormalit v cévním systému, který zásobuje myokard krví.

Zdraví koronárních tepen je důležitým ukazatelem srdeční funkce.

Konkrétně je koronarografie indikována v případě

  • onemocnění koronárních tepen nebo související příznaky (např. angina pectoris, dušnost, krk nebo bolest paže)
  • bolest, která není způsobena jinými patologickými stavy, pociťovaná na úrovni žaludku, hrudníku, krku, čelisti nebo paže a s podezřením na ischemický původ;
  • vrozené srdeční vady;
  • abnormality srdeční chlopně nebo valvulopatie.

Kromě toho může být koronarografie užitečná pro plánování srdeční operace nebo sledování výsledků operací, jako je koronární bypass.

Mezi hlavní příčiny okluze nebo zúžení koronárních tepen patří:

  • ateromy způsobené aterosklerózou;
  • tromby nebo embolie;
  • epizody vaskulitidy;
  • koronární křeč.

Jak se mám připravit na koronarografii?

Koronarografie vyžaduje specifickou přípravu: nejprve pacient absolvuje řadu klinických vyšetření včetně kardiologického; kardiolog dále provádí objektivní vyšetření, posuzuje případnou medikamentózní terapii a případné alergické reakce na léky nebo kontrastní látku.

Aby bylo možné provést koronarografii, doporučuje se pacientovi v den výkonu alespoň 8 hodin hladovět; v závislosti na případu může lékař také doporučit dočasné přerušení probíhající terapeutické léčby.

Na konci koronarografie je pozorovací období ke sledování stavu pacienta

Obecně stačí několik hodin odpočinku na jednu noc, po které můžete být propuštěni a pokračovat v běžných aktivitách.

Pokud pacient podstoupil také koronární angioplastiku, je nutná alespoň dvoudenní hospitalizace.

Jedná se o invazivní typ vyšetření: protože zahrnuje zavedení cévního katétru a vystavení rentgenovému záření s použitím intravenózní kontrastní látky.

Jako většina invazivních výkonů má i toto vyšetření řadu rizik a kontraindikací, které má kardiolog před výkonem důkladně vysvětlit.

*Jde o orientační informaci: pro získání konkrétních informací o postupu přípravy je tedy nutné kontaktovat zařízení, kde se vyšetření provádí.

Přečtěte si také

Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android

Instrumentální vyšetření: Co je to barevný dopplerovský echokardiogram?

Supraventrikulární tachykardie: Definice, diagnostika, léčba a prognóza

Identifikace tachykardií: co to je, co způsobuje a jak zasáhnout při tachykardii

Tachykardie: Existuje riziko arytmie? Jaké rozdíly mezi těmito dvěma existují?

Máte epizody náhlé tachykardie? Můžete trpět Wolff-Parkinson-White syndromem (WPW)

Přechodná tachypnoe novorozenců: Přehled novorozeneckého syndromu vlhkých plic

Dětské toxikologické mimořádné události: lékařský zásah v případech dětských otrav

Valvulopatie: Vyšetřování problémů srdečních chlopní

Jaký je rozdíl mezi kardiostimulátorem a subkutánním defibrilátorem?

Srdeční onemocnění: Co je kardiomyopatie?

Záněty srdce: myokarditida, infekční endokarditida a perikarditida

Srdcové šelesty: Co to je a kdy si dělat starosti

Syndrom zlomeného srdce je na vzestupu: Známe kardiomyopatii Takotsubo

Kardiomyopatie: co jsou a jaké jsou léčby

Alkoholická a arytmogenní kardiomyopatie pravé komory

Rozdíl mezi spontánní, elektrickou a farmakologickou kardioverzí

Co je Takotsubo kardiomyopatie (syndrom zlomeného srdce)?

Dilatační kardiomyopatie: Co to je, co to způsobuje a jak se léčí

Kardiostimulátor: Jak to funguje?

Základní hodnocení dýchacích cest: Přehled

Hodnocení abdominálního traumatu: Prohlídka, poslech a palpace pacienta

Hodnocení bolesti: Které parametry a stupnice použít při záchraně a léčbě pacienta

Řízení dýchacích cest po dopravní nehodě: Přehled

Tracheální intubace: Kdy, jak a proč vytvořit umělé dýchací cesty pro pacienta

Co je traumatické poranění mozku (TBI)?

Akutní břicho: význam, historie, diagnostika a léčba

První pomoc pro učitele

Otrava jedovatými houbami: Co dělat? Jak se otrava projevuje?

Trauma hrudníku: Klinické aspekty, terapie, dýchací cesty a ventilační asistence

Rychlý a špinavý průvodce pediatrickým hodnocením

EMS: Pediatrická SVT (supraventrikulární tachykardie) versus sinusová tachykardie

Zdroj

GSD

Mohlo by se Vám také líbit