BLSD: co to je? Jak by měly být manévry prováděny?
BLSD znamená Basic Life Support Defibrillator, tedy manévry první pomoci pomocí defibrilátoru
Jedná se o manévry, které se mají provést okamžitě v případě náhlé srdeční zástavy.
Existují směrnice založené na národních a mezinárodních standardech navržených tak, aby usnadnily procedurální metody záchrany.
BLSD pro dospělé
Musí být provedeno pečlivé posouzení bezpečnosti scénáře, ve kterém se oběť nachází, protože záchrana může zasáhnout pouze tehdy, je-li to bezpečné.
Dalším pečlivým posouzením je reakce oběti, jejíž pozornost by měla upoutat hlasitým a opakovaným dotazem, zda slyší.
Mělo by být ponecháno v poloze, ve které jsme ho našli a mělo by být zajištěno, že nehrozí další nebezpečí.
Aby se zajistilo, že v něm nejsou žádná cizí tělesa nebo nedochází k retroflexi jazyka, je užitečné otevřít ústa oběti, aby se odblokoval kanál a průchod kyslíku.
Jemně položte ruku na čelo oběti a opatrně položte hlavu oběti dozadu otevřením úst od špičky brady, aby se otevřely dýchací cesty.
Dýchání by mělo být hodnoceno pomocí techniky Look, Listen, Feel, tím, že se postavíte vedle postiženého, aniž byste mu zablokovali dýchací cesty; měli bychom se tváří přiblížit k ústům oběti a pozorně sledovat její hruď.
V okamžicích následujících po zástavě srdce může postižený dýchat nepravidelně a pomalu a namáhavě; to nelze zaměňovat s normálním, pravidelným dýcháním.
Musíme sledovat, zda dochází k expanzi hrudníku, všímat si, zda oběť během dýchání vydává zvuky a zda dochází k pohybu vzduchu na naší tváři po dobu nepřesahující 10 sekund, abychom zjistili, zda je dýchání normální nebo ne.
Může dojít k úplné absenci dýchání nebo k více či méně závažnému střídání dýchání. Za méně než 10 sekund můžeme současně provést kontrolu pulsu a dýchání.
Měli bychom také aktivovat a urychleně zavolat tísňovou linku 112, zůstat pokud možno s obětí, abychom ji nenechali samotnou, a aktivovat hlasitý odposlech pro snadnou komunikaci se záchrannou službou.
Pokud máme nějaké pochybnosti o dýchání, musíme se chovat, jako by nedýchali, a připravit se na opětovné provedení kardiopulmonální resuscitace (KPR).
Stlačování hrudníku musíme začít tak, že si klekneme na bok oběti a položíme ruku blízko zápěstí do středu hrudníku oběti, tj. doprostřed hrudní kosti, položíme dlaň druhé ruky na první a spojíme prsty dávejte pozor, aby netlačily na žebra oběti.
Paže musí být rovné a napnuté a musíme se postavit svisle na hrudník postiženého tlakem asi 5 cm.
Po každém stlačení musíme zcela uvolnit tlak na hrudník a nikdy neztrácet kontakt ruka-předloktí.
Manévr by se měl opakovat rychlostí 100-120/min.
Komprese hrudníku by měly být kombinovány s ventilací.
Po cca 300 stlačeních musíme znovu otevřít dýchací cesty hyperextendací hlavy a zvednutím brady.
Uzavřením nosních dírek palcem a ukazováčkem ruky na čele oběti, pokusit se otevřít ústa oběti a přitom držet bradu zvednutou.
Normálně dýchejte a umístěte rty kolem rtů oběti a ujistěte se, že dobře sedí, pomalu a postupně foukejte do úst oběti a kontrolujte pohyb hrudníku po dobu přibližně sekundy jako při normálním dechu.
Musíme se znovu nadechnout a znovu fouknout do úst oběti.
Stlačování hrudníku by nemělo být přerušováno na více než 10 sekund, aby bylo možné pokračovat ve dvou ventilacích.
Ruce by měly být umístěny zpět do správné polohy na hrudní kosti a mělo by se provést dalších 30 stlačení hrudníku.
Stlačování hrudníku a ventilace by měly pokračovat v poměru 30:2.
Manévry BLSD, přístup k defibrilátoru a použití pádel podle vizuálních a hlasových příkazů
Na hrudník oběti by měla být přiložena pádla.
Pokud je zachránců více než jeden, měla by kardiopulmonální resuscitace pokračovat, zatímco jsou přiloženy elektrody.
Zatímco je rytmus analyzován Defibrilátor, nikdo by se oběti neměl dotýkat.
Pokud není k dispozici defibrilátor, měla by KPR pokračovat kompresí hrudníku a insuflací v poměru 30:2.
Pokud se zdá, že postižený dýchá normálně, ale je stále v bezvědomí, měl by být uložen na bok a dýchací cesty volné, tzv. bezpečnostní poloha.
Zda byla oběť oživena či nikoli, poznáme otevřením očí, pohybem, nabytím vědomí a dýcháním; musíme však zůstat ve střehu pro případ, že oběť ustoupí.
Pro dětskou a kojeneckou BLSD jsou postupy stejné jako u dospělých BLSD, kromě toho
U pediatrické BLSD by se komprese a insuflace hrudníku měly provádět v poměru 15:2 a hloubka kompresí by měla být 1/3 průměru hrudníku, u dospělých o něco méně než 5 cm.
U kojeneckého BLSD má zástava srdce výskyt méně než 1 % zaznamenaných případů.
Opět by měly být provedeny komprese a insuflace v poměru 15:2, ale srdeční masáž by měla být prováděna ukazováčkem a prostředníčkem umístěným těsně pod linií bradavky.
V případě obstrukce dýchacích cest budeme mít částečnou nebo úplnou obstrukci; první je, když je cizí těleso umístěno tak, že umožňuje omezený průchod vzduchu, ale umožňuje okysličení krve, dítě je schopno kašlat, plakat a dokonce i mluvit.
Druhým je, když cizí těleso vytvoří skutečnou zátku, která totálně zabrání průchodu vzduchu, dítě v tomto případě není schopno plakat, kašlat, mluvit ani vydávat jakýkoli zvuk.
Při úplné obstrukci nastává naléhavá situace, která vyžaduje okamžitý zásah, protože pokud se rychle nezasáhne, dojde nejprve k selhání dýchání a za několik minut k zástavě srdce.
Přečtěte si také
Nouzové živě ještě více…Živě: Stáhněte si novou bezplatnou aplikaci vašich novin pro IOS a Android
ACLS a BLS: Jaké jsou hlavní rozdíly? Tady je co to je
ABC KPR/BLS: Dýchací cirkulace dýchacích cest
Jak vybrat online poskytovatele ACLS
První pomoc a BLS (Basic Life Support): Co to je a jak to udělat
Život zachraňující techniky a postupy: PALS VS ACLS, jaké jsou významné rozdíly?
Evropská rada pro resuscitaci (ERC), Pokyny pro rok 2021: BLS - Základní podpora života
Záchranné postupy, základní podpora života: Co je certifikace BLS?
První pomoc: Jak udělat primární průzkum (DR ABC)
Jak provést primární průzkum pomocí DRABC v první pomoci
Fyziologická odezva na krvácení
První pomoc při krvácení: 6 kroků k léčbě vnějšího krvácení
Kardiostimulátor: Jak to funguje?
Srdeční elektrostimulace: Bezvodičový kardiostimulátor
Pediatrický kardiostimulátor: Funkce a zvláštnosti
Jaký je rozdíl mezi kardiostimulátorem a subkutánním defibrilátorem?
Srdce: Co je Brugadův syndrom a jaké jsou příznaky
Genetické srdeční onemocnění: Brugadův syndrom
Srdeční zástava poražená softwarem? Brugadův syndrom se blíží ke konci
Srdce: Brugadův syndrom a riziko arytmie
Srdeční onemocnění: První studie o syndromu Brugada u dětí do 12 let z Itálie
Mitrální nedostatečnost: co to je a jak ji léčit
Sémeiotika srdce: Historie v kompletním srdečním fyzikálním vyšetření
Elektrická kardioverze: Co to je, když to zachrání život
Srdeční šelest: Co to je a jaké jsou příznaky?
Provádění kardiovaskulárního objektivního vyšetření: Průvodce
Pobočkový blok: Příčiny a důsledky, které je třeba vzít v úvahu
Kardiopulmonální resuscitační manévry: Řízení hrudního kompresoru LUCAS
Supraventrikulární tachykardie: Definice, diagnostika, léčba a prognóza
Identifikace tachykardií: co to je, co způsobuje a jak zasáhnout při tachykardii
Infarkt myokardu: Příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
Aortální insuficience: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba aortální regurgitace
Vrozená srdeční choroba: Co je aortální bicuspidia?
Fibrilace síní: definice, příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
Ventrikulární fibrilace je jednou z nejzávažnějších srdečních arytmií: Pojďme se o ní dozvědět
Flutter síní: definice, příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
Co je Echocolordoppler Supra-aortální kmeny (karotidy)?
Co je to Loop Recorder? Objevování domácí telemetrie
Srdeční Holter, Charakteristika 24hodinového elektrokardiogramu